Režie:
Karol WildKamera:
Vladimír HolomekHrají:
Adolf Hitler, Neville Chamberlain, Tomáš Garrigue Masaryk, Benito Mussolini, Jan Masaryk, Edvard Beneš (a.z.)Obsahy(1)
Unikátní dokument z roku 1968 - se svědectvím Jana Masaryka a Prokopa Drtiny. V roce 1968 slovenský režisér Karol Wild v Krátkém filmu Praha realizoval cenný dokument, který krátce poté normalizační "Prověrková komise" poslala na dvacet let do trezoru. Střihový film s dotáčkami je syntézou širokých politických a společenských souvislostí takzané Mnichovské dohody. Připomněl také tehdy poměrně málo známá fakta (například zabrání Západní Ukrajiny a Besarábie sovětskými vojsky). Výpovědi J. Masaryka, P. Drtiny a dalších pozoruhodných osobností. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Ano, jak píše 14Neo11, může se stát, že bude-li tento dokument promítán ve školách, vzbudí negativní reakce. Ale následná diskuze mezi žáky doprovázená připraveným učitelem a žáky, by snad mohla ukázat co by kdyby. Samozřejmě, pohybovat se na hypotetické rovině, je pro historii zabývající se výhradně fakty, dosti složité. Nicméně diskuze by mohla podnítit zájem o další studium problematiky Mnihcovské konference. Žáci by též mohli sami zvážit plus a minus a říci, co by případná sebeobrana ČSR přinesla. Jsem pro, aby se tento dokument na školách vysílal, od toho ostatně by dokumenty měly být, Předávat fakta a nic neskrývat. Ať je surové sbe víc. A pak, tento dokument zachytává autenticitu v podobě představitelů čsl. politiky. To je velké plus! Pokud člověk nechce vidět a žít v černobílém světě, pak se jistě s tímto dokumentem nespokojí a bude se zajímat o další souvislosti. Nelze na základě tohoto dokumentu jednotně hodnotit Mnichovskou konferenci jako takovou. ()
Sevřený, v mimořádném tempu natočený dokumentární film (je až zázračné, kolik skutečností se podařilo vtěsnat na plochu pouhých 20 minut) má jasně protirežimní ráz a s nebývalou otevřeností poukazuje na řadu tehdy i dnes nepopulárních fakt, která plně legitimizují a navíc i věcně opravňují postup prezidenta Beneše. Mimořádná je i jeho historická hodnota: vystupují zde a Benešovu politiku otevřeně obhajují Hubert Masařík a Prokop Drtina s další osobností z národně demokratické strany ministrem Františkem Ježkem a bachmačským hrdinou, armádním generálem Ludvíkem Krejčím. Komunistickou éru připomíná pouze zvýšený důraz na sovětský aspekt a Litvinovovu osobnost, které jsou však více než vyváženy zničujícími vyslaneckými Fierlingerovými relacemi z Moskvy, jež zásadním způsobem zpochybňují komunisty hájenou báji o spásnosné sovětské pomoci. (Jasinu od nejbližšího sovětského místa dělilo kolem 150-200km rumunskopolského území a jasná předzvěst toho, co přišlo o rok později - sovětský "Drang nach Westen".) Ještě jedná věc je pozoruhodná: autorem tohoto vyváženého díla byl slovenský filmař a režisér; dnes by to bylo krajně nepravděpodobné - v lepším případě. Není divu, že se MNICHOV stal záhy trezorovou záležitostí; zdá se, že jí je tak trochu svým způsobem i dnes. ()
Fantastický dokument, po krátkém úvodu do problematiky, stihne shrnout historická fakta a pak nabízí naprosto unikátní pohledy osob, které byly přítomny mnichovské zradě. Nutno říci, že výpovědi aktérů mají v sobě obrovský kus pravdy a jen potvrzují správnost Benešova rozhodnutí. Moc se mi líbilo vysvětlení proč bychom se neubránili nebo svědectví vyslance po podepsání Mnichovské dohody. Komunisté z dokumentu nadšeni určitě nebyli. ()
Trochu jsem se bál toho, že tenhle kraťas bude ovlivněn komunistickou propagandou, ale je to naopak velmi cenný dokument, který se zaměřuje na zásadní událost v českých dějinách, a to s věcnou přesností a se zajímavými svědectvími osob, které se této události účastnily. Těch 20 minut rozhodně stojí za vidění, a to i v případě, že historii znáte. ()
Sice kratky, ale informacemi nabity dokument o tom, co predchazelo mnichovske konferenci, a zejmena pak o tom, co nasledovalo. Valecne zabery, atmosfera pohranici i hlas vypravece - to vse k sobe dokonale pasuje. Je to presne ten typ filmu, co by mel byt povinne promitan ve skolach, ale zaroven by se neztratil ani v televizi (jak pise Chamyl). Snad bych jen rada zminila, ze na csfd je chyba: Jan Masaryk v zadnem pripade nemohl v tomhle dokumentu vystupovat jako svedek, protoze zemrel - za nejasnych okolnosti - v roce 1948. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama