Režie:
Dagur KáriScénář:
Dagur KáriKamera:
Rasmus VidebækHudba:
SlowblowHrají:
Brian Cox, Paul Dano, Isild Le Besco, Nicolas Bro, Stephen McKinley Henderson, Damian Young, Stephanie Szostak, André De Shields, Daniel Raymont, Larry Pine (více)Obsahy(2)
Nostalgická tragikomedie nás zavádí do jednoho newyorského baru, jehož neurvalý majitel Jacques (Brian Cox) už chce pověsit řemeslo na hřebík. Najde si proto na ulici svého následovníka, mladého pobudu a snílka Lucase (Paul Dano), který má ale na barmanskou profesi až příliš „dobré srdce“. Lekce otrlosti může začít... Mladík se rychle učí práci za barem a přizpůsobuje se místnímu stylu. Všechno jde podle plánu. Až jednoho deštivého večera do pánského baru vejde krásná a namol opilá letuška. Lucas se bezprizorní cizinky ujme a nabídne jí útočiště. Přítomnost ženy atmosféru baru zcela promění, což cholerický majitel nese s nelibostí. Od této chvíle už se události mohou vyvíjet jen špatným směrem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (89)
Hned poprvé, jak mu utekla ta kachna, tak jsem si říkala prosím, ať ho nezajede to auto... ale stalo se... sice napodruhé, ale stalo. Nedokázala jsem si představit, že by umřel právě on, ale od začátku jsem to předvídala. Sice mě ten konec trošku pokazil celý film, ale i tak mu musím dát 5*. Krásn ěse na něho koukalo. ()
Syrový film promíchaný se špetkou romantiky klade důraz na kontrasty lidských vlastností a daří se mu to. Celková výstavba je trochu nečekaně utnuta a film se přeměňuje do jiné roviny, stejně jako charakter Jacquese. Výborní herci. *** Ve zkratce: Je důležité mít srdce na správném místě. ()
Hvězdu dávám za herecké výkony, jinak je to přesně ten typ festivalových filmů, jakých je už moc. Kdysi to možná bylo zajímavé, když to netočil každý šmudla s videokamerou z bazaru. Navíc je film neuvěřitelně cynický, jeho výpovědní hodnota v podstatě nulová, a ani technicky nebo filmařsky mne to nijak nezaujalo. Nehledě na tu scenáristickou obezličku s onou neuvěřitelnou náhodou na pusté noční ulici těsně před koncem. Jak něco nevyplývá logicky z děje, prostě to autorům nevěřím. Navíc od první chvíle se dá zhruba předpokládat, jak to skončí, a docela mne i naštvalo, že to tak skončilo. Rovná linka, příběh žádný, takže to nemá ani nějaké vyznění. ()
Neuvěřitelný kontrast ve všech možných mezích je tak příjemně a důvěryhodně podán, že jsem neměla vůbec dojem falešnosti. Otřískaný týpek s vulgárním slovníkem, co pomůže věčně zasněnému bezdomovci v nouzi, ale na oplátku od něj vyžaduje víc než jen vděčnost. Už od začátku tak nějak tušíte, kam celé dárcovství nejen emocionální spěje a přesto nečekáte, že bude na nedobrovolné bázi. Vlastně jste tu svědky utvářejícího se nesourodého přátelství, které bohužel skončí přesně tak rychle jako začalo, o čemž by vás ta zdlouhavá tendence ten vztah vylíčit měla přesvědčit možná daleko dříve než mě. Bez plných je to bohužel za některé vatové scény, které bych oželela, stejně jako za letušku, kterou bych raději neviděla. ()
Když jsem se chystal na tento film, tak se přiznám, že jsem nevěděl co mám od tohoto snímku čekat. Nikdy před tím jsem neviděl snímek vyprodukovaný v těchto zemích. Avšak po skončení filmu jsem byl mile překvapený. Velmi citlivě napsaný scénář tomu rozhodně velmi prospěl. Líbil se mi formát sitcomu, jehož příběh je obvykle jednoduchý, ale jste neustále ve společnosti vašich oblíbených postav. Dobře byly zahrány obě hlavní postavy, jak Brian Cox tak i Paul Dano, byli ve svých rolích velmi uvěřitelní. Jen škoda toho předvídatelného konce, který jako jediná část ze scénáře pokulhává. Myslím si, že tento snímek si své fanoušky jistě najde. ()
Reklama