Happî furaito

Mám létání jako docela srdeční téma. Letěl jsem v opravdu ledasčem, dohromady mnohokrát kolem Země. Je mi docela líto, že se už asi neproletím v Concordu. Film s leteckou tématikou mě už dopředu naladí na skvělý zážitek. Rád koukám na Letecké nehody a podobné seriálky (jedna z mála věcí spolu se Simpsony a Pohlreichem, co se snažím v české TV neprošvihnout). A nekoukám na to proto, abych viděl, jak se rozmázne letadlo a kochal se mrtvými a zmrzačenými, ale někdy mi vyhrknou slzy radosti, když to piloti zvládnou.... Jejda, zase jsem se nechal unést.... Tenhle film je prostě můj šálek kávy. Není až tak naivní, jak by se mohlo zdát z některých komentářů. Je veskrze pozitivní -- myslím, že je hloupé ztotožňovat to s "naivní". Provede nás v hezké, místy dobře zahrané (špičkovými herci) a ne zas tak schematické dramatizaci snad všemi složkami leteckého personálu (příběh mechaniků, příběh pilotů, příběh letušek, příběh dispečerů, příběh děvčat z odbavování...). Dokonce je v tom i pěkný kus napětí a vynalézavosti. Tomuhle se říká popularizace na jedničku s hvězdičkou... (11.01.2012)

Pěkná studie letového provozu s jeho každodenními problémy. Z mého pohledu jde o hodně detailní nahlédnutí do života jednotlivých účastníků letadlové přepravy, zejména nezkušených adeptů na piloty, letušky i další personál. Neměl jsem moc představu, co všechno to obnáší. Je obdivuhodná neskutečná trpělivost s mnohdy nepříjemnými cestujícími. Film, mohl být zpracován klidně jako thriller s Harrisonem Fordem, ale tvůrce si vybral komedii, a udělal dobře. Nejde o nic katastrofického, ani trapného, ale o kvalitní a originální, pohodovou vtipnou komedii. 80% # Ale jako možný pasažér bych radši do zákulisí neviděl, nepůsobí dobře na nervy, když vidíte, jak se pár minut před odletem vrtá technik v motoru. (29.04.2010)

Po třech skvělých komediích, díky kterým jsem si Šinobua Jagučiho přidala mezi oblíbené režiséry, se ke mě dostalo Happí furaito. Nikdy bych nečekala, že mě bude film, jenž se celý odehrává na letišti a v letadle a kde je detailně ukázána práce pracujících na letišti, tak bavit, ale Šinobuovi jsem věřila a nezklamal mě. Sice jsem se nezasmála tolik jako u Waterboys, kteří u mě nemají konkurenci, ale i přesto jsem se usmívala a nenudila se ani chviličku. Jak jsem u filmů tohoto režiséra zvyklá, film nemá jediné hluché místo a neustále se zde něco děje, takže film nedokážu ani na chvíli stopnout. A přitom je to tak nenásilné, tak milé a úsměvné, že nelze odolat. (02.05.2010)

Jaguči nezklamal. Bylo to přesně, co jsem očekávala – jemná komedie z nějakého reálného prostředí podaná lehce s nadsázkou, ale taková lidská, že člověk dokoukal, měl příjemný pocit a byl spokojený. Je to příběh mnoha lidí, kteří se podílejí na letové správě a obsluhy pasažérů, vyskytuje se tu hodně velkých jmen, i když mají třeba jen štěk, tak je to hrozně fajn. Navíc tady letadlové drama bylo podáno tak nějak bez zbytečných vytáček a bez všech těch situací, kdy životy visí na vlásku a stejně to bavilo, ne-li víc. Jsem spokojená. Kdyby měl někdo chuť na milou komedii, tak ať určitě neváhá sáhnout sem. (06.08.2017)

Začínám mít pocit, že označení "komedie" vážně na některé japonské filmy vůbec nesedí. Hodně japonských filmů by totiž mělo mít spíš nálepku "příjemný, úsměvný film", který je sice pěkný a v určitém smyslu zábavný, ale smát se u něj nebudete. A u Happí Furaito to platí dvojnásob, protože i těch úsměvných scén bylo ve skutečnosti málo. Zde by spíš platilo, jak napsal molotov, že je to "odlehčené drama". To nic ale nemění na tom, že to byl skvělý film, přestože mé očekávání komedie bylo trochu zklamáno. Celé se to odehrává v letadle a na letišti, s poměrně podrobným náhledem do světa leteckého cestování a do povinností pracovníků letiště, což sice může znít trochu nezáživně, ale tento film je vytvořen tak, že je to hrozně poutavé a místy jsem na to koukala s otevřenou pusou. Nevím, nakolik to všechno bylo totožné s realitou, ale člověk má po zhlédnutí pocit respektu vůči letectví a jen si říká, jak je fungování celého letiště složité a obtížné. Místy je to milý a jak jsem řekla i trochu úsměvný film, místy to střídají hodně napínavé scény, ale jako celek to působí nauvěřitelně dobře, a tak nezbývá než se při závěrečných titulcích za hudby Franka Sinatry culit s pocitem zhlédnutí povedeného filmu. ~(4,3★)~ (27.04.2011)