Výměna manželek

Tohle je asi to nejsmutnější, na co jsem kdy v televizi narazil, přičemž působí spíš forma než obsah, který by až tak zlý možná být nemusel. Silnější než smutek z účinkujících je tudíž smutek z diváků, kterým daný formát vyhovuje. Nelze však pominout, že více než u jiných pořadů zde tvoří účinkující s diváky kompaktní televizní národ. Jde z toho pocit naprosté paralýzy a nechutenství života. (22.02.2015)

Já nechci soudit ty, kteří do takového pořadu vstoupí, patrně k tomu mají své důvody "proč". Osobně tohle považuji za něco, co si cíleně nikdy nepustím (až na jednu výjimku, kdy tam loni účinkoval kamarád se svou rodinou). Je to podle mě taková sonda do lidských vztahů, kdy se zkouší zžít s cizím prostředím, snaží se dodržovat pravidla hostující rodiny a schopnost ukázat jak jsou psychicky odolní. Já vám nevím ... nedokážu si představit, že je něco, co by mě mohlo donutit se zrovna něčeho podobného účastnit. Ukázat nejen sebe, svou osobnost, ale celou svou rodinu, ukázat celému národu kde bydlím, jak to u nás vypadá a jak si dokážu poradit s emocemi. Myslím, že ne ... (11.01.2014)

Vadí mi, že se pořad vydává za nějakou sociologickou sondu do života běžných českých rodin...ale jde mu jen o konflikty a vyhrocené scény. A výběry párů tomu odpovídají...největší protipóly a exoty dát k sobě a bavit se jak po sobě vyjíždí...Občas se ale člověk pobaví - to musím uznat - takže určitě odpad si tento pořad nezaslouží:-) (04.08.2013)

Přiznejte se, kdo se nikdy nepodíval někomu do domu oknem nebo otevřenými dveřmi? Kdo nepomlouvá své sousedy? Koho nikdy nezajímalo, čí je to nové auto, které teď tak často stává na ulici? Asi neznám nikoho, kdo by mi na všechny otázky odpověděl záporně. A přesně to Výměna manželek nabízí - pohled do domácností, který z vás nedělá drbnu :). Někdy více, někdy méně zajímavé díly, celkově průměr. (16.01.2009)

Stokrát vyzkoušený recept na blivajz, po kterém se mohou utlouct ti, co lační a žízní po čumendě do cizích životů a čechrání vlastního ega ujištěním, že jejich existence je mnohem kvalitnější než přežívání těch exotů, co za pár litrů propůjčí rodinu a prodají soukromí. Model zůstává stejný, hraje se na léty osvědčenou klauniádu. Ženuška chce, aby si ten její uvědomil, co v ní má. Jeho blahorodí je buď chlívák, macho nebo fňukající bábovka. Ona buď obsedantní uklízečka, zanedbaná troska nebo fňukající buchta. Jednou happyend, podruhé badend, jednou restart a přesluníčkováno, podruhé rozvod a hromy blesky, a nejčastěji návrat do starých rezavých kolejí. Křik, pláč, konflikty, objímání, odmítání, pomlouvání a další divácky vděčné zápletky. Celkový dojem asi stejný, jako když si sednete na mez a hodinu budete zblízka zírat na kupu hnoje. Ale co člověk, to jiný nos. :) Co mi ale opravdu vadí, je angažmá dětí – čím jsou menší, tím víc se mi to hnusí. (23.06.2015)