Dům u dálnice

Pokud se na tento film někdo kouká pouze jako na příběh rodiny, které spustili u domu dálnici, užije si ho jen zpola. Podstatnější je rovina alegorie, kdy proti sobě stojí rodina jakožto tradiční společenská hodnota a zrychlující civilizace (nebo moderní způsob života...). Pozoruhodné pak je, jak "Domov" (tak byl snímek uveden na Dnech evropského filmu) obrací naruby psychologické drama - v nich často postavy mluví o "klaustrofobii" či "dušení", aby vyjádřili své vnitřní pocity, zatímco zde je rodina izolována fyzicky a dusí se skutečně, čímž filmaři vyjadřují stav společnosti a světa. (22.04.2010)

Netradiční, zajímavé, sirové, bavilo mě to. Určitě to není film "hlavního proudu", za což jsem rád. Máte-li doporučení na něco obdobného, budu vděčný za tip :) (14.04.2017)

Film uváděný pod distribučním názvem „Dům u dálnice“ namísto výstižnějšího „Home“ je zdánlivě nevýrazný, šedivý snímek, jakoby bez děje, který se však přesto „zaryje pod kůži“. Popis marného boje rodiny proti něčemu, co nelze porazit, ale co jejich život zcela zdevastuje, zanechá pocity, nad kterými člověk začne intenzivně přemýšlet možná teprve po zhlédnutí filmu. V hlavní roli skvělá Isabelle Huppert. (21.08.2018)

50 % (03.05.2020)

Vždy když hraje v nějakém filmu Isabelle Huppert tak zpozorním, ona má neskutečný talent vdechnout filmu opravdovou tvář. Zajímavý film, trochu bych čekal nějakou naději, když stranu domu odhluční, nezdá se to tak nepříjemné místo. Kolik tisíců lidí takto žije, u kolejí, to se zdá víc v poho, i u hlavních silnic. Jde o to že oni se nastěhují smíření, i tak se dá zdravě a z nadějí žít i když u nezdravého prostředí. Jenže rodina byla zvyklá naopak na komfort ticha..a celkem příjemného klidu v opuštěném prostředí. Jak si jednou zvyknete, jde se těžko smířit se ztrátou zázemí... (02.07.2020)

Mám rád takové filmy ze života, co se jen tak plouží a neubližuje jim to. (17.06.2022)