Kimssi pyoryugi

Každý máme svůj ostrov, každý z nás má svého Wilsona a každý má svého Pátka. Stejně jako každý někdy něco zpacká a každý jednou musí překročit svůj stín. O tomhle všem pro mě film je. Ze začátku jsem se smála o to víc, že stejně jako v diskuzi na webu mé rodné "vísky" byla i tady ho*na hodně důležitá. I když na webu, pravda, jde hlavně o ta psí. Ale abych se vrátila ke korejskému Trosečníkovi - v druhé polovině už jsem se nesmála, jenom jsem potichu sledovala a užívala si ten krásně plynoucí děj... (04.03.2012)

Výborně nasnímaná korejská drama/romantický/komedie oživující téma existenční a existenciální krize člověka odcizeného v hypermoderním světě vás místy bude bavit a místy neskutečně otravovat. Takže divák až neví, jestli má v této netradiční love story hlavnímu hrdinovi fandit, aby se z ostrova vysekal, nebo naopak, aby tam zůstal. A zřejmě to neví ani on sám. Máte-li volné dvě hodiny a trpíte láskou pro korejský film, není co řešit. (05.12.2010)

Určitě nejen komedie, ale spíše drama o existenci, absurditě, probléméch moderního světa jako ekonomická krize, kreditní karty na všechno, spotřební šílenství, hikkikomori. Popírá to naprosto zásadně klišé v romantických filmech, zejména těch korejských. Poklidné tempo plynutí, neobvyklí hrdinové. V rámci roku 2008 určitě jeden z nejoriginálnějších filmů v Koreji. (28.11.2009)

Aby bylo jasno, mám proti tomu výhrady... Jenže... Ještě předtím, než došlo k závěrečnému běhu jsem si "liboval", jak ten film nemá nic, čím by mě mohl ve svém závěru překonat. Ano, rozhodně byl celou dobu skvělý a opravdu výborně zahraný, ale rozhodně by mi nevadilo, kdyby byl o pár minut kratší. Jenže pak jsem se přistihl, že jsem při závěrečných scénách stejně napjatý, stejně bezradný a nakonec i stejně slzavě usměvavý jako ona. 85 % (06.04.2010)

Naprosto úžasný příběh dvou osob, které si daru života vážily pramálo. Kim (žena) pravděpodobně představuje životy mladých Korejců, kteří často utíkají od reálného světa do světa virtuální rality. Kim (muž) by mohl být kritikou celé současné konzumní společnosti, která si prozměnu neváží těch věcí, které dávají životu opravdový smysl. A stačí jedna "nehoda" a najednou životy obou postav smysl dostanou. Navíc "připitomělé" herectví hlavního hrdiny mě dostalo stejně jako půvab hlavní představitelky. Svěží vítr z Východu ke mně přivál největší filmové zjevení loňského roku: 10/10 (23.01.2010)