Bhópál: Modlitba za déšť

Snímek "Bhópál: Modlitba za déšť" není skvělou výpovědí o katastrofě, k níž v roce 1984 došlo - zase jsou až příliš silné ty dovětky, které následují po filmu, ale přece jen, pokud víte, co bude následovat, bude na vás film působit tragicky. A samozřejmě je tragický i bez znalosti události. Ale ta nevyhnutelnost mě nakonec dostala. (12.07.2017)

Katastrofický film, ktorý má ambíciu pokázať na neľudské praktiky nadnárodných spoločností, no chýba mu niečo zásadné – trochu thrillerovej zložky. Dozvedáme sa, akým spôsobom k tragédii prišlo, ale samotná tragédia už postráda emocionálnosť, niečo, čo by diváka naštartovalo, chytilo za srdce. Paradoxne najzaujímavejšie sú až záverečné titulky, kde je popis, čo sa stalo po tragédii... (02.05.2017)

Nedávno jsem se dozvěděl o této havárii, která byla mnohem horší než Černobyl co se počtu obětí týče a viníci katastrofy z americké firmy se k odpovědnosti postavili ještě hůře než soudruzi v SSSR. Přesto se o ní skoro nemluví, mrtví Indové asi nikoho nezajímají. Ze zvědavosti jsem se tedy mrkl na dosud jediné filmové zpracování. A je s podivem, jak se taková katastrofa s obrovským potenciálem ke ždímání diváckých emocí dá natočit nudně. Ke katastrofě dojde až 20 minut před koncem, předtím se jen představují postavy a moc se toho neděje, a vše, co se stalo pak, je odbyto několika titulky. Přitom u každé katastrofy platí, že zajímavější je to, co se dělo POTOM, ne předtím (to se dá odbýt pár flashbacky). V HBO to pochopili, a i proto byl Černobyl tak super. Tak snad jednou zpracují i tenhle námět. (30.01.2020)

Bhópálská nehoda je událost, kterou jsem před filmem docela znal a v Indii jsem byl, takže nemůžu říct, že bych byl ve filmu něčím zásadně překvapený. Tím nechci říct, že by se mi nelíbil. Naopak. Řekl bych, že jsou tu věci popsány sice zjednodušeně, ale v zásadě pravdivě. Herci tu fungují a dají se jim role věřit, stejně tak lokace působí autenticky. Líbilo se mi i to, že tu dobře popsali, proč byla chemička zrovna v Indii (zelená revoluce, obrovská poptávka po hnojivech), proč zrovna v Bhópálu (střed Indie s dobrou logistikou), proč měli lidi z fabriky ve městě radost (přinesla kvalifikovanou práci, za kterou se tam přistěhovalo dost lidí) a proč jich tolik žilo v její blízkosti (nelegální slum). Nehoda měla vcelku klasickou příčinu v kombinaci faktorů podobným těm černobylským. Podinvestování samotné továrny kvůli úsporám, nedostatečná údržba a řízení rizik, a v neposlední řadě i přístup státních autorit a personálu (to poslední bych zrovna v Indii docela vypíchnul). Někdo tu vytýkal, že se film věnuje úniku plynu až ke konci, mně to nevadí a vlastně mi to přijde i logický (kdy jindy taky, že jo?). Uměl bych si představit, že film bude mít nějaký silnější individální příběh, to je asi jediná věc, která mi tu chyběla. Ale jinak je to faskt povedená věc. (22.11.2023)

Smutné a děsivé. O této katastrofě jsem nic nevěděl. Další důkaz o tom, že každý lidský život má pro svět (obyvatele) jinou váhu. U nás se například stále dokola věnujeme evropským obětem druhé světové války a o tom, jaká se děla zvěrstva v Asii se bavíme jen okrajově. Stále opakujeme počty mrtvých na té, či oné straně, ale nikdo to nebere v kontextu dějin. Je jasné, že žijeme tu a řešíme si tu rovněž i své věci, ale je potřeba se dívat na svět jako na celek i s historickými návaznostmi. Pak zjistíme, že je utrpení všude stejné, ani větší, ani menší, že bylo, je a bude. Je nutné vše brát v širších souvislostech, pak snad už konečně pochopíme na co si dávat pozor, a co naopak funguje dobře. Ale zpět k filmu samotnému. Západní snímky natočené v Indii na mě nemají patřičný efekt. Někde je vliv jen okrajový, někde už zcela dominantní, jako zde. Jak rád se poté vracím ke klasice. Zcela tuctové vypravování nás seznámí s několika postavami, ale jen velmi povrchně, a všemi událostmi, které zapříčinily smrt tisíců lidí. Samozřejmě těch nejchudších. Ti nemají pro samotné Indy, natož Evropany pražádnou cenu. Přímému následku unikajícího smrtícího plynu je věnován až závěr a poměrně stručně, škoda. Jinak bych ale vše za vinu společnosti nedával a věřím tomu. Jak bylo vidět, nepřítelem Inda je opět a hlavně Ind. Snaha ušetřit, obejít bezpečnostní pravidla, fušeřina nejhrubšího zrna, nekvalifikovaná pracovní síla... Nefalšovaná indická rozkrádací akce a úplatky nezůstaly pozadu. To by jim tam musel neustále někdo stát za zadelí s brokovnicí. Ale odpovědnost nese samozřejmě hlavní vedení, to je naprosto neomlouvá a zachovali se opět klasicky. Peníze tečou dál, nic se nestalo. V dobách před internetem si toho mohli dovolit určitě více, ale i dnes většina lidí uznává jen jednoho boha - peníze, takže... Hodnocení bylo jasné již od začátku a neslo se na vlně třech průměrných hvězd. Zajímavé dozajista, ale žel i ničím překvapující bezvýrazné vyprávění, kde se emocím příliš prostoru nedalo. (21.02.2020)