Bhópál: Modlitba za déšť

Snímek "Bhópál: Modlitba za déšť" není skvělou výpovědí o katastrofě, k níž v roce 1984 došlo - zase jsou až příliš silné ty dovětky, které následují po filmu, ale přece jen, pokud víte, co bude následovat, bude na vás film působit tragicky. A samozřejmě je tragický i bez znalosti události. Ale ta nevyhnutelnost mě nakonec dostala. (12.07.2017)

3/4 filmu dost nudná story. Ty příběhy obyčejných indů, pravděpodobně vycucané z prstu (ale hlavně aby to diváka chytlo za srdíčko..), šly úplně mimo mě a závěrečná katastrofa už ten dojem nevylepšila. Po skončení filmu jsem zavítal na wiki, přečtetl asi 3 články o téhle události a to mi dalo mnohem víc než celý film. (12.10.2016)

V noci z 2. na 3. prosince 1984 došlo v indickém Bhópálu k největší průmyslové havárii v historii. Z chemičky patřící americké firmě uniklo více než 40 tun smrtelně nebezpečných plynů. Údajně dle svědectví místních obyvatel nebyl nikdo včas varován, protože poplašné zařízení prý bylo vypnuto... Následky katastrofální. Tolik stručně internet, kde jsem si musela resp. chtěla zjistit o Bhópálu co nejvíc. Dokud jsem úplnou náhodou neviděla tento film, žila jsem (jako Malarkey) v domnění, že nej hrůza byl Černobyl. Jsem slabší povahy, co se katastrofických filmů týká a tohle mě úplně rozsekalo. Safety is everybody's business... (13.12.2015)

Až do shlédnutí příběhu z Bhópálu jsem měl za to, že nejhorší průmyslová katastrofa byl Černobyl a ono kdeže, tu nejhorší průmyslovou katastrofu zažila ještě o pár let dřív Indie. A režisér Ravi Kumar se s jejím zfilmováním vůbec nesral. Ukázal jak pozitiva, tak negativa a to docela dost věrně. Ono je sice hezké, že jedna americká firma vytvořila pracovní pozice pro mnohé Indy uprostřed země, kde o práci jen tak někdo nezakopne, ale za jakou cenu? A kde v takovém případě hledat chybu, že? To je jako když by nějaký nadnárodní developer otevřel pobočku v Kongu a čekal, že do roka tam všichni budou ekonomové. Bylo mi z tohodle přístupu hrozně smutno a závěrečné scény v tomto filmu vše totálně stvrdili. (22.11.2015)

Bhópálská nehoda je událost, kterou jsem před filmem docela znal a v Indii jsem byl, takže nemůžu říct, že bych byl ve filmu něčím zásadně překvapený. Tím nechci říct, že by se mi nelíbil. Naopak. Řekl bych, že jsou tu věci popsány sice zjednodušeně, ale v zásadě pravdivě. Herci tu fungují a dají se jim role věřit, stejně tak lokace působí autenticky. Líbilo se mi i to, že tu dobře popsali, proč byla chemička zrovna v Indii (zelená revoluce, obrovská poptávka po hnojivech), proč zrovna v Bhópálu (střed Indie s dobrou logistikou), proč měli lidi z fabriky ve městě radost (přinesla kvalifikovanou práci, za kterou se tam přistěhovalo dost lidí) a proč jich tolik žilo v její blízkosti (nelegální slum). Nehoda měla vcelku klasickou příčinu v kombinaci faktorů podobným těm černobylským. Podinvestování samotné továrny kvůli úsporám, nedostatečná údržba a řízení rizik, a v neposlední řadě i přístup státních autorit a personálu (to poslední bych zrovna v Indii docela vypíchnul). Někdo tu vytýkal, že se film věnuje úniku plynu až ke konci, mně to nevadí a vlastně mi to přijde i logický (kdy jindy taky, že jo?). Uměl bych si představit, že film bude mít nějaký silnější individální příběh, to je asi jediná věc, která mi tu chyběla. Ale jinak je to faskt povedená věc. (22.11.2023)