Bhópál: Modlitba za déšť

Katastrofický film, ktorý má ambíciu pokázať na neľudské praktiky nadnárodných spoločností, no chýba mu niečo zásadné – trochu thrillerovej zložky. Dozvedáme sa, akým spôsobom k tragédii prišlo, ale samotná tragédia už postráda emocionálnosť, niečo, čo by diváka naštartovalo, chytilo za srdce. Paradoxne najzaujímavejšie sú až záverečné titulky, kde je popis, čo sa stalo po tragédii... (02.05.2017)

V noci z 2. na 3. prosince 1984 došlo v indickém Bhópálu k největší průmyslové havárii v historii. Z chemičky patřící americké firmě uniklo více než 40 tun smrtelně nebezpečných plynů. Údajně dle svědectví místních obyvatel nebyl nikdo včas varován, protože poplašné zařízení prý bylo vypnuto... Následky katastrofální. Tolik stručně internet, kde jsem si musela resp. chtěla zjistit o Bhópálu co nejvíc. Dokud jsem úplnou náhodou neviděla tento film, žila jsem (jako Malarkey) v domnění, že nej hrůza byl Černobyl. Jsem slabší povahy, co se katastrofických filmů týká a tohle mě úplně rozsekalo. Safety is everybody's business... (13.12.2015)

Až do shlédnutí příběhu z Bhópálu jsem měl za to, že nejhorší průmyslová katastrofa byl Černobyl a ono kdeže, tu nejhorší průmyslovou katastrofu zažila ještě o pár let dřív Indie. A režisér Ravi Kumar se s jejím zfilmováním vůbec nesral. Ukázal jak pozitiva, tak negativa a to docela dost věrně. Ono je sice hezké, že jedna americká firma vytvořila pracovní pozice pro mnohé Indy uprostřed země, kde o práci jen tak někdo nezakopne, ale za jakou cenu? A kde v takovém případě hledat chybu, že? To je jako když by nějaký nadnárodní developer otevřel pobočku v Kongu a čekal, že do roka tam všichni budou ekonomové. Bylo mi z tohodle přístupu hrozně smutno a závěrečné scény v tomto filmu vše totálně stvrdili. (22.11.2015)

Bhópálská nehoda je událost, kterou jsem před filmem docela znal a v Indii jsem byl, takže nemůžu říct, že bych byl ve filmu něčím zásadně překvapený. Tím nechci říct, že by se mi nelíbil. Naopak. Řekl bych, že jsou tu věci popsány sice zjednodušeně, ale v zásadě pravdivě. Herci tu fungují a dají se jim role věřit, stejně tak lokace působí autenticky. Líbilo se mi i to, že tu dobře popsali, proč byla chemička zrovna v Indii (zelená revoluce, obrovská poptávka po hnojivech), proč zrovna v Bhópálu (střed Indie s dobrou logistikou), proč měli lidi z fabriky ve městě radost (přinesla kvalifikovanou práci, za kterou se tam přistěhovalo dost lidí) a proč jich tolik žilo v její blízkosti (nelegální slum). Nehoda měla vcelku klasickou příčinu v kombinaci faktorů podobným těm černobylským. Podinvestování samotné továrny kvůli úsporám, nedostatečná údržba a řízení rizik, a v neposlední řadě i přístup státních autorit a personálu (to poslední bych zrovna v Indii docela vypíchnul). Někdo tu vytýkal, že se film věnuje úniku plynu až ke konci, mně to nevadí a vlastně mi to přijde i logický (kdy jindy taky, že jo?). Uměl bych si představit, že film bude mít nějaký silnější individální příběh, to je asi jediná věc, která mi tu chyběla. Ale jinak je to faskt povedená věc. (22.11.2023)

O tejto kolosálnej priemyselnej katastrofe som sa dozvedel len nedávno, a tak som sa celkom potešil, že som narazil aj na film venovaný tejto udalosti (aj keď by som bol radšej, keby takéto filmy podľa skutočných udalostí nemuseli nikdy vzniknúť). To čo sa udialo v Bhopale v roku 1984 nemá obdoby, a je to nesmierne smutné, že takto tam hazardovali so životmi a zdravým státisícov ľudí. Čo sa týka filmu, tak som od toho čakal akosi viac. Príliš veľa balastu o tom, ako to tam všetko funguje (resp. nefunguje), a samotnému nešťastiu a jeho dôsledkom bolo vo filme tomu venované pomerne málo. Ale inak koncept filmu bol celkom vhodne zvolený a páčilo sa mi, že nám to bolo sprostredkované cez bežné životy viacerých zamestnancov, no napriek tomu mám pocit, že sa tu až príliš veľa času venovalo prezentácii fabriky a amerických investorov. Nuž, asi budem musieť siahnuť radšej po nejakom dokumente. 2* (06.03.2024)