Mary a Max

Nádherný poetický příběh o dopisovém přátelství. Je zvláštní, jaká schoda náhod dokáže spojit dva hodně podobné lidi na opačném konci zeměkoule. Připravte se na pořádnou dávku monologů (které jsou vesměs spíše dialogy) čtených dopisů, namluvených skvělými herci (Philip Seymour Hoffman má užasný hlas, to už ovšem předvedl v mnoha předchozích filmech). Každý z nás zažil chvilky úzkosti a neměl si o tom s kým promluvit. Každý z nás si z filmu něco odnese, vzpomene na své zlé časy a mnohé si uvědomí. Proto na filmy koukám a proto je mám rád. Část vašeho já je zaručeně i v tomto filmu a proto stojí za vidění. (30.07.2009)

Vedle nadšenců, kteří se na film podívají, protože se chtějí dozvědět něco nového o vesmíru a tak podobně, by po Mary a Maxovi měli sáhnout i zábavní společníci. Jako zásobárna chytrých nebo vtipných poznámek do osvícené společnosti je tento film nedocenitelný. Téměř v každé scéně lze najít informace, kterými vyplníte trapné ticho mezi objednávkami pití; mám zde na mysli drobné perly typu: „Vajgly jsou špatné, protože se odplavuji do moře, ryby je kouří a stávají se závislé na nikotinu.“ nebo „Dr. Bernard Hazelhof říká, že bys neměla vážit víc než tvá lednička." Aby to měl společník ještě snazší, uvozuje Elliot každou postavu jedním až dvěma citáty či bonmoty. Dohromady to dává zhruba 90 vtipných glos o ničem, což už je slušná intelektuální munice. Pochopitelně, pokud nepatříte mezi dobré společníky, můžete film z tohoto hlediska považovat za zbytečně přetížený ornamenty. (18.01.2010)

90%. Mary a Max je asi prvy animak tohto typu, ktoremu som vedel prist konecne na chut, pretoze mam problem s animakmi typu WALLACE & GROMIT: PROKLETI KRALIKODLAKA (2005), MRTVA NEVESTA od Tima Burtona (2005) alebo od neho aj UKRADENE VANOCE (1993). Ja uznavam, ze je s tym spusta prace, ze tvorcovia su kreativni a vedia podat pribeh aj humorne, ale nic ma nezaujalo az tak, ako prave Mary a Max a mozno to bolo aj tym pribehom, ktory sa zaklada na skutocnej udalosti a je vlastne aj o zivote obycajnych ludi, ktory bol aj vesely, ale aj smutny, pacila sa mi tu aj klavirna hudba a dostal ma hlavne ten zaver. Ani neviem, co mi brani dat piatu hviezdicku, avsak teraz aj chapem, preco sa tento film ocitol v topke IMDb najlepsich filmov. _________ Toni Collette - (Mary Daisy Dinkle) +++ Philip Seymour Hoffman - (Max Jerry Horovitz) +++ Eric Bana - (Damien) +++ Barry Humphries - (Vyprávač) +++ Bethany Whitmore - (Malá Mary) +++ Renée Geyer - (Vera) +++ (04.02.2011)

"Můj milý ???, včera jsem počítal hvězdy. Bylo jich hodně, ale zaujala mě jedna: taková zářící, přesně vystihující můj stav. Pojmenoval jsem ji po tobě, protože vím, že taky zbožňuješ pohled na svět kolem sebe. O pár minut později jsem jedl pomeranč, byl kyselej jako šťovík. Jako můj život. V té chvíli jsem ještě netušil, že se mi změní. Jak? Viděl jsem jeden film. Byl o lidské bídě, o tom, že jednou jsme nahoře, jednou dole, ale když se poštěstí, máme bejt vděční za to, že tu jsme a zase o důvod víc k radosti. Ale jak říkám, když se sere, tak se sere všechno. Ten film poukazoval, že slovo láska může pro někoho znamenat vyblitý slovo, téměř bezvýznamný, ale v rukou pana A.E. -režiséra s obrovským srdcem- se těchto pět písmen změnilo v POJEM. Těžko popsat. Lze to vůbec? Ale jo, úsměvem. Ve chvíli, kdy to nečekáme, přijde někdo/něco, co předběhne naše myšlení a jakoby nás nasměrovalo. Náhoda? Možná, myslím ale že je to v nás. Ty situace tam byly tak důvěrně známý, znamenitý. Chtěl jsem si psát, s někým dopisovat. Až tak ten film působí, byť může klamat proporcema. Pak přišlo nadechnutí, chvění, můj duševní výbuch. Do prdele, to je síla, řekl jsem si. A přes tu dramatičnost a uvědomění si, že nesmím váhat a jít do toho, než bude amen, jsem zjistil, že klečím a koukám. A brečím. Nevěřil jsem....." Mary a Max: můj Film roku 2oo9!! (25.10.2009)

Chytrá, technicky prešpekulovaná satira, v ktorej má miesto každý jeden nepatrný detail vytvárajúci dokonalý filmový celok. Chvíľami som nevedela, či sa mám smiať alebo roniť slzy, príbeh dvoch bizarných postavičiek, neurotického Maxa a plachej Mary, bol dojímavý a paradoxne i krutý. Celé je to však lemované citlivým prístupom, takže aj v trpkej irónii sa usadili emócie a záver... ten bol trpko emocionálny. Zbožňujem tieto groteskné animáky pre dospelých a Mary a Max je klenotom v danej žánrovej forme. (07.06.2010)