Mary a Max

Nádherný poetický příběh o dopisovém přátelství. Je zvláštní, jaká schoda náhod dokáže spojit dva hodně podobné lidi na opačném konci zeměkoule. Připravte se na pořádnou dávku monologů (které jsou vesměs spíše dialogy) čtených dopisů, namluvených skvělými herci (Philip Seymour Hoffman má užasný hlas, to už ovšem předvedl v mnoha předchozích filmech). Každý z nás zažil chvilky úzkosti a neměl si o tom s kým promluvit. Každý z nás si z filmu něco odnese, vzpomene na své zlé časy a mnohé si uvědomí. Proto na filmy koukám a proto je mám rád. Část vašeho já je zaručeně i v tomto filmu a proto stojí za vidění. (30.07.2009)

Velmi povedený animovaný film, který mě sice nedokázal zaujmout po celou dobu, ale myslím, že je to práce, před kterou je třeba smeknout. Netradiční děj a film těží hlavně právě z toho, že je úplně jiný než všechny kousky Pixaru a podobných společností. Tento animák je určen spíše pro vyšší věkové kategorie než pro kids. Humor je bezvadný, některé scénky stojí opravdu za to. Příběh mě sice až tak nezaujal, ale to všechno okolo bylo moc dobré. 75% (13.04.2010)

Fenomenální australský animátor Adam Elliot rozvedl svůj Oskarem oceněný krátkometrážní příběh Harvieho Krumpeta, mírně ho modifikoval a rozvinul a vznikl tak nádherný celovečerní (v takovém rozsahu jeho první) film o Harvieho reinkarnacích. Mary Daisy Dinkle a Max Horowitz jsou opět tak trochu jiní lidé, místo cigaret je trápí čokoláda a alkohol, oba jsou tak zoufale sami, že jejich přátelství musí být navázáno přes půlku světa, ale možná právě proto je tak neobyčejné. Adam Elliot využívá až expresionistickou poetiku a svět jeho animovaných postav je hodně morbidní, svět Mary Daisy Dinkleové navíc hodně připomíná animovanou obdobu světa Jeunetovy Amélie z Montmartru, a to nejenom shodně pojatým módem vypravěče. Obé staví na principu náhody a mnohdy tvůrce inscenuje věci velmi kuriózní, z obého je zřejmá fascinace (nejčastěji obskurním) detailem, leč Mary a Max popisuje přeci jenom podstatu věcí mezních, vykolejených, ponuré životy alkoholiků, loserů, psychicky narušených jedinců, přesto je výsledný dojem více než pozitivní. Nádherný, skutečně nádherný film... Podobné filmy: Harvie Krumpet (07.11.2009)

První animák, kde je scéna ukousání nohou piraňama. Věděla jsem, že se mi to bude líbit, už u vynášení koše za zvuků Prokofievova "Dance of the knights". Vizuální stránka byla tentokrát přesně podle mýho gusta, všechna ta krásná špína a nechutnost a šeď, to musí člověk ocenit. Sice se film babrá v dost depresivních tématech, jako smrt, duševní poruchy, chlast, šikana, odtržení od společnosti, elektrošoky, ale podává to s černým humorem a zbytečně se v tom neutápí. Plus trefná a vtipná hudba a celkový vyznění, který navzdory depkoidnosti dopadlo vlastně pozitivně. Není to animák pro každýho, rozhodně nečekat žádnou hořkou komedii, je to mnohem větší depka, ale zároveň moc hezkej film o přátelství dvou unikátních osamělejch jedinců. (13.04.2011)

Líbilo se mi to. Jak formou (tenhle způsob animace mi opravdu sedl + pěkná hudba), tak obsahem (příběh jednoho velkého přátelství dvou nevšedních a přitom obyčejných lidí). Chvílemi to bylo hořké, depresivní, vtipné, absurdní, ale především živé, tím chci říct, že byl tento film jako závan čerstvého vzduchu, velmi svěží a nápaditý počin. Směrem ke konci tomu už mírně docházela šťáva a samotný závěr mě svým vyzněním až trochu zklamal (rozhodně jsem to takhle ukončené nečekal), ale každopádně to vidím na pěkné 4*; jestli bych měl občas zkouknout nějaký ten animák (jakože je nemusím), tak něco podobného (kvalitou i tématem) jako je Mary a Max bych si s chutí dal. "Vajgly jsou špatné, protože se odplavují do moře, ryby je kouří a stávají se závislé na nikotinu. Samozřejmě jen žertuji, protože cigareta nemůže zůstat zapálená pod vodou. A ryby také ani nemají kapsy, kde by mohly mít zapalovače." (21.07.2011)