František Langer svět filatelistů znal a uměl o něm výtečně psát a vyprávět. Když se jeho povídky chopili takoví Mistři jako Brodský, Menšík a Lipský, muselo to dopadnout pouze tak, jak to dopadlo - skvěle. Navíc to dýchá romantickou starosvětskou prvorepublikovou atmosférou, což mi dělá také moc dobře.(16.7.2011)
Otík (Brodský) nasazuje před slečnou Johankou mimikry "snílka, kterému kousek barevného papírku dává možnost prožít všelijaké představy a dobrodružství", a doufá, že přechytračí nejen dědičku (Slunéčková) unikátního aršíku, ale i své parťáky (Menšík a Lipský). Ovšem jeho radostné mudrování o tom, že "někdy je umění cenu rozpoznat, jindy je umění rozhodnout se ji zaplatit" je předčasné. Filmová skeč na malém prostoru ukazuje sílu kvarteta hereckých osobností.(28.2.2009)