Skrytý

Trošku žánrový mix (chvíli se to tváří jako psychologické drama, chvíli jako duchařina, pak zase strašidelný dům) s lehkými logickými chybami. Filmu docela prospívá severské prostředí (lesy, vodopád), hra se světlem a obrazem, hudební doprovod a velmi zajímavý a "sympatický" představitel hlavní role. Škodí mu pak hlavně samotné rozuzlení, které docela zklame, i když ho tušíte dlouho dopředu. Takový koukatelný průměr, který slibuje mnohem více, než nakonec dostanete. 2,5* (30.06.2013)

TEN KŘIK JE V LESE !!!..... Divnej film. Krásnej strašidelnej dům a atmosféra, že husina po těle několikrát přeběhne. A místo toho, aby tenhle norský příběh Barbory Škrlové (která byla Aničkou a v Norsku Adamem) šokoval a výjevy, přeludy či skutečné postavy strašily nejen Kláru Mauerovou je mi servírován přes TV obrazovku genetický kód spánku. Pomaličku, ale v silných dávkách. V Norsku mají krásnou přírodu.... Chce se mi zařvat: AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ!!! Ale zmůžu se jen na: JEŠTĚ ŽE NEJSEM Z KUŘIMI! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jmenuji se Klára Mauerová. 2.) Budu točit film s názvem Kuřim. 3.) Jezdím do Norska na ryby. 4.) Zdědil jsem starej barák a místní z toho nemaj dobrej pocit. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (05.05.2010)

Mohlo to být naprosto perfektní bohužel je to krapet nedotažené ale i tak mě to bavilo prostě jak se sejdou pánové Øie a Joner tak tu máme lesní horor na kterej se dá koukat. Možná natočí spolu i třetí film s názvem Skrytý v temných lesích a jestli jo chci to taky vidět. Každopádně v tomto konkrétním filmu máme maníka který zjistí že umřela jeho maminka. To že s ní neměl nejlepší vztah nám ukáže už to že v márnici zkusmo mamince zlomí prst aby měl jistotu že mamka nezařve a nevzbudí se. Jak se do filmu ponoříte budete se mu divit jen v jednom...Že jí je pro jistotu nezlomil všechny. V okolí zatím řádí skrytý vrah a všechna vodítka ukazují zrovna na našeho hrdinu Kosse kterému začíná lehce hrabat a mamku vidí všude možně. Jenže kosí to tam opravdu Koss? To je otázka na kterou odpověď dostanete a i na spoustu dalšího jelikož v tomto filmu se pořád něco děje. Když to budete sledovat pozorně dáte si dvě a dvě dohromady vyjdou vám čtyři a zjistíte jak to všechno je a poplácáte se jako já uznale po rameni (byl bych fakt dobrej kriminalista asi si otevřu detektivní kancl) . Konec tedy někoho absolutně nepřekvapí a někdo bude naopak zírat páč si nedal dvě a dvě dohromady a je mimo. PS : Když zdědíte barák po nenáviděném rodiči vůbec nikam nejezděte a prodejte ho na dálku ušetříte si spoustu trablů. (07.04.2013)

Norský horror o strašidelném domě hluboko v lesích a jednom děsivém tajemství. Režisér Villmarku opět předvedl svůj talent pro vytváření mimořádně děsuplné atmosféry, bohužel jen v první půlce filmu. Ta druhá se zvrtne v jakousi mysteriozní detektivku a to mi příliš nesedlo. Jak měl Skrytý solidně našlápnuto na jeden z nejvýraznějších skandinávských hororů, tak scénář ho ke konci nesmyslně pohřbil. Škoda, ale za ty dvě lekačky a prvních 40 minut poctivé hrůzy mu jsem přesto vděčný. Já ty lesní horory prostě můžu... (05.04.2010)

Řemeslně docela dobře zvládnutý atmosferický kousek z norské kinematografie. Musím ale bohužel souhlasit s většinou - i po velké snaze najít ve filmu něco, co by mi vyrazilo dech - že to byla docela hovadina. Je fakt, že na nějaké to bububu se nečeká dlouho a od první až do poslední minuty se pořád něco děje, bohužel tím způsobem, že se divák pomalu úplně ztrácí v tom, o co se tam vlastně herci celou dobu snaží. Je známo, že Kristoffer Joner není všem úplně sympatický, ale já jsem si ho zamilovala od první minuty, kdy jsem koukala na jeho první hororové dílo, takže mi nedělalo žádný problém dívat se na něj celých 95 minut. Skjult ale není ten typ filmu, co by byl úplná sračka. Ale ty hovna, co byla naházená na scénaři stáhly celý film ke dnu. To je tady to jediné mínus. (30.12.2012)