Iluzionista

Chomet mě už kdysi dávno neoslovil svým Triem z Belleville a Iluzionista k tomu měl zkraje také nakročeno.Samotné setkání stárnoucího kouzelníka s mladou dívkou,které je prezentované jako nosné nakonec není tak osudové a vlastně pokud by k němu nedošlo film by se až tolik nezměnil.Naštěstí Iluzionista poměrně slušně funguje jako celek a rád se k němu vrátím hlavně kvůli jeho depresivní až melancholické náladě a finální pointě...80% (07.07.2011)

Iluzionista je lepšie zvládnutý film po animačnej stránke, ako Trio z Belleville. Je to otázka vkusu, ale tento film je trochu menej bizarne animovaný a tým pádom mi bol bližší. Bohužiaľ nemá silnú zápletku, skôr sa jedná o príbehy z netradičného partnerského života jedného páru. Predstavte si, že by nebola okolo neho tá Tatiho omáčka a film by bol iba o ľubovoľnom iluzionistovi. Bol by tak silný? Niekedy milá, melancholická atmosféra stačí, niekedy nie. Iluzionista je niekde medzi. Záverečných 15 minút je na čistých päť, škoda, že rovnako emocionálne silná nie je aj zvyšná stopáž. 70%. (08.09.2012)

Filmům francouzské výroby se docela úspěšně vyhýbám. Proto není překvapivé, že jsem před Ilusionistou neviděl ani jeden film od Tatiho nebo Chorneta. Přesto nebyl problém tam cítit tu nostalgii a těžce dopadající vědomí nenávratnosti jednou (ne-)investovaného času. No a navíc mi Ilusionista přidal další plusový bod k zavítání do Edinburghu. (01.03.2011)

Sylvain Chomet je výborný režisér, což je vidět i na této v podstatě velmi smutné komedii. Scénář Jacquese Tatiho asi nebyl pro autora zrovna typický, spíš jde o nostalgické povzdechnutí nad koncem jedné éry než o cokoli, co by připomínalo ztřeštěné eskapády pana Hulota. Chometova pocta Tatimu se opět obejde skoro beze slov (a těch pár vět český distributor moudře nijak neotitulkoval) a všechno odvypráví obrazem. Jeden z nejzajímavějších animovaných filmů posledních let, ale Trio z Belleville u mne pořád vede. (29.11.2010)

první věc, která mne praštila do očí byla úchvatná stránka výtvarná (stejně jako Blizzard sem si hned vzpomněl na Broken Sword). Celej film je tak příjemně odlechčenej, poetickej a krásně plynoucí... K tomu skvělé vedlejší postavy dotvářejí tak specifickou atmosféru (hlavně šílený Skoťák). A do králíka jsem se asi zamiloval (05.12.2012)