Sin Nombre

Gang je navždy a když zabijete vůdce, tak se před rozzuřenýma Mexikáncema neschováte ani na Sibiři. Drsný až brutální film a především pravdivý, což podtrhují herci, u nichž jsem si chtě nechtě položil otázku, zda z podobného prostředí skutečně nepocházejí. Fukunaga si postavil laťku vysoko a já jen doufám, že mu to nebude na škodu. 90% (05.07.2010)

Upřímná kritika života, ke kterému jsme všichni (v duchu Sartrova pojetí) odsouzeni. A svobodných (?) rozhodnutí. Je mi jasné, že v tomhle kontextu mluvit o "svobodě" je na pováženou, nicméně je to na místě. Sin Nombre je vyloženě existenciálním snímkem, který bez jakékoliv omáčky servíruje podívanou na odhalené jedince, kteří musí nést následky svých rozhodnutí, a to dost syrovým způsobem. Casper se přidal ke gangu Mara Salvatrucha. V komunitě, v níž žije, mu členství zajistí ochranu, zázemí, respekt. Vlivem okolností se náhle rozhodne, že všechno změní... Mladá Sayra se vydá se svým otcem na cestu do země snů. Stejně jako Casper se ale rozhodne seskočit z vlaku... a stejně jako on i ona je vyplivnuta do nelítostného boje o přežití a nucena hledat směr. Cary Fukunaga svou výpovědí ze života "za hranicí" (nebo na hranici?) zabodoval na celé čáře. Jeho výplod mi svým motivem připomněl Cidade de Deus, který je sice zpracovaný ze zcela jiných přísad a jiným způsobem, nicméně jeho chuť je stejně hořká. A nezapomenutelná... Víc než na efekty a ozvláštnění narace klade režisér důraz na autenticitu příběhu, prosté zachycení událostí v dokumentárním stylu. A je to právě ta zdánlivá odtažitost a nezaujatost, která dráždí - to "smíření" s tím, že "takhle to prostě je" a tak se na to podívej. Na mě pan Fukunaga rozhodně zapůsobil. (17.10.2009)

Mexický Vlak dětství a naděje. O to první nenávratně přicházejí, to druhé je to poslední, k čemu se mohou upnout.. Nejen že Fukunaga ve svých dílech nabízí podmanivý vizuál, on i opakovaně prokazuje, že umí svým postavám vdechnout život a to je u takových existenciálně-sociálních dramat základním stavebním kamenem. Cesta je očistcem a cíl v nedohlednu.. (23.04.2015)

Určitě je to na jednu stranu hodně hezký. Krajina, okolí, atmosféra. Ale na tu druhou stranu je příběh jedna krutá depresíva, takže je těžký si udržet hlavu v oblacích jako samotná herečka, která se proplétá celým příběhem. Smutný, že i v týhle době vznikají takové příběhy. Když si uvědomím na co si lidé stěžují u nás... (17.05.2010)

Určitě zajímavý snímek, jehož úspěch je ukryt zejména v znázornění zajímavého chudinském prostředí, ve kterém se odehrává. Se zájmem se nechájí sledovat jak surové a nekompromisní gangy a jejich rituály ve slumech, tak i cesta na střeše vlaku. Na té pak reflektují líbivé momenty, jako například scéna, kdy cestujícím zemědělci z okolí tratě hází kukuřice, aby měli co jíst, s dramatickým a sadistickým porcováním mačetou. Střídá se tak úsměv s hrůzou. Do kotle se zamíchá ještě trochu romantiky a protože ruka režiséra byla šikovná, výsledek je pěkný film, kterému k plnému počtu příliš neschází. Jaké další cesty vedou ze slumů ukáže například Milionář z chatrče. Alternativa: Slumdog Milionaire, Cidade de Deus. (06.06.2010)