Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televízny reportér Alexander prichádza do pohraničného gréckeho mesta nakrútiť reportáž o oblasti postihnutej balkánskym vojnovým konfliktom. Medzi utečencami z rôznych krajín, unikajúcimi pred žhavým balkánskym konfliktom, spoznáva významného gréckeho politika, ktorý pred niekoľkými rokmi bez stopy záhadne zmizol. Alexander v Aténach kontaktuje jeho manželku a vracia sa s ňou, aby pomohla identifikovať svojho manžela. Film je meditáciou o neľudskosti hraníc, o bolestiach vojnou sužovaného kúta sveta, kde sa stretávajú ľudia rôznych národností a vierovyznaní. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (18)

Radko 

všechny recenze uživatele

"Niekedy musíme byť ticho, aby sme začuli hudbu, ktorá znie za zvukom dažďa." Malé pohraničné grécke mesto na hranici s Albánskom. Pulzuje tu zmes jazykov, národností, náboženstiev utečencov z rôznych krajín. Kurdi, Albánci, Turci... Nie je to však radostný virvar kozmopolitného dotyku kultúr, skôr mrmlot zúfajúcich nešťastníkov na okraji záujmu. Pošmúrne jesenná nálada filmu sa prejavuje v obrazovo rozmazaných plochách ošuntelého mestečka, rieky a výjavoch osamelosti, či tichého zúfalstva. Dej plynie v spomalenom tempe zamyslenia sa nad spoluúčasťou človeka na danom stave vecí. Byzantínsky zadumané, ťaživé, no obrazovo krásne rozvažovanie gréckeho intelektuála. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Když se umí vyprávět kamerou, je to paráda. Přiznávám že patřím do skupiny těch, kterým nevadí dívat se na tříminutový záběr. Pokud má o čem vyprávět. Je to dlouhé, šedé, smutné, plné mlhy, opak Řecka tak jak jej znám z našich ostrovů, a Theodoros Angelopoulos tady navázal nejvíc ze všeho na Včelaře, když už na něco. Hodně toho zůstává nepochopeno, i tak je to ale krásný film. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Film na téma, které je od objevení Ameriky stále aktuální (zámořské kolonizace, přeběhy za železnou oponu, útěk před válkou a hladem) - a dnes snad víc než kdykoli jindy. To všechno se ale dá shrnout do jedné kategorie: snaha "vylepšit" si život někde jinde. Jsou ovšem i jiné druhy emigrací, při nichž se nemusíme pohnout z místa. Emigrace jako pohyb od svého zakotveného já. Kdy se ztrácíme v davu nebo krajině, nikdo nás už nepozná nebo to už nejsme my... Theodoros Angelopoulos se svými scénáristy ošetřuje obě polohy, zkoumá jejich styčné body, proplétá křivky jejich pohybů.... S emigrací je spojen další důležitý pojem: hranice. Marcello Mastroianni se ptá: "Kolik hranice musíme přejít, abychom byli doma?" Leonard Cohen zpívá: "Hranice jsou mi vězením". Na hranici by se člověk neměl dlouho zdržovat. Měl by ji buď rychle přejít nebo se od ní vzdálit. Pozastavený krok - zvednu nohu, a když ji položím, budu na druhé straně (pokud zůstanu naživu). Symbolem toho je i naše mystická účast na "přeshraniční svatbě" za zvuků řeky, oddělující snoubence, jako něco, co nás v životě nepotká, a o čem se nám dosud ani nesnilo – dosud!... Pozn.: Měl jsem obavu, zda se oba renomovaní herci mezi mladými Řeky neztratí. A ztratili se - a to je dobře (monolog Jeanne Moreauové při procházce městem patří mezi vrcholné scény, stejně tak jako všechny návštěvy emigrantské putyky.) ()

garmon 

všechny recenze uživatele

...lehce nepatřičně si tu s komentářem přijdu - téma je bolavé, důležité a má jasnou spirituálu; materiál je z těch nejušlechtilejších, umění vysoké ve všech aspektech. Nicméně mi oproti jiným Angelopoulosům nesedělo v první řadě obsazení hvězd nejhvězdnějších - působí to proti skromnosti a civilnosti filmu jako potvrzení jejich klamnosti; neseděly mi úplně ani dialogy - titulky občas vypadly a já si uvědomil, že bez hlubokých poetizujících Guerrových maxim bych byl rád obešel i v Nostalgii anebo Identifikaci ženy; neseděla mi eliminace jakéhokoliv uměleckého rizika, která tu už vede k riziku autokýče - Angelopoulos opakuje motivy jako readymades (- u Jancsóa mi to nějak nevadí, tady má ale film nápřah ke tvaru, který by mohl být nový, kdyby tvůrci riziko podstoupili - kdyby zde například nebyla figura režiséra-pozorovatele jak v Cestě na Kytheru; kdyby tu nad mollovými smyčci neparádoval hoboj jak v Krajině v mlze; kdyby se to filmově nejvzrušivější neodehrávalo na pozadí veselic atd. -) prostě příliš malá obměna prostředků. Plus podepisuju námitku přepsanou uživatelem StaryMech - co přidaného vnáší latentní elitářství do témat odloučenosti a vykořeněnosti? ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Asi chyba na mém přijímači nebo jsem možná odkoukala jiný film, přerušené mám momentálně akorát tak spojení s tvůrci tohoto snímku, neb čápa jsem nezahlédla (pokud to byli ti borci, co stáli u čáry, nepřišlo mi to zábavné, ani poučné či symbolické, jen blbé). Chování postav mně nesrozumitelné, tempo extrémně hlemýždí, herci v podstatě nemají co hrát, neb velmi úsporné či neslyšitelné dialogy vyzněly do prázdna (mně). No a k té nevěrné nevěstě se snad ani nebudu vyjadřovat, ach jo... ()

Galerie (10)

Zajímavosti (1)

  • Počas celého filmu si žiadna z postáv pri normálnej chôdzi nepomáha rukami. (Sternenhoch)

Reklama

Reklama