Režie:
Masaki KobajašiScénář:
Šinobu HašimotoKamera:
Kazuo YamadaHudba:
Tóru TakemicuHrají:
Toširó Mifune, Jóko Cukasa, Gó Kató, Isao Jamagata, Tacuja Nakadai, Ecuko Ičihara, Tacuo Macumura, Takamaru Sasaki, Joširó Aoki, Džun HamamuraObsahy(1)
Hrdinou příběhu je stárnoucí samuraj Isaburo. Žije poklidným životem, dokud mu jeho pán nepřikáže aby oženil svého syna Yogora s konkubínou, jež upadla v nemilost i přesto, že vládci porodila syna. Ačkoliv se Isaburo zprvu zdráhá, Yogoro přijme Ichi za ženu a zakrátko se mezi nimi probudí silný cit. Jijich láska starému samuraji vrátí síly a tak když zemře vládcův starší syn a on pošle pro Ichi, aby mu stanula po boku jako matka jeho dědice, Isaburo se pánovi postaví na odpor. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (77)
Z běžného pohledu romantický film o nešťastné lásce. Z trochu komplexnějšího (a pro mě také nejzajímavějšího) pohledu, "Bildungsroman" o zrání otce Isabura, jeho syna Jogora a jeho ženy Iči. Z pohledu historicky sociálního, kodex bušido v praxi - i zde ovšem výjimka potvrzuje pravidlo. A z pohledu Kobajašiho díla, není to zrovna jeho majstštyk. ()
Každý musí žít svůj život. To je hlavní poselství tohoto filmu. Není možné do nekonečna brát ohled na druhé, na tradice, na rodinu, na povinnost vůči společnosti. Pokud si neuchováme alespoň kousek vlastního já a vlastní hrdosti, život ztrácí i ten poslední smysl. Ostatně to bylo i tématem Americké krásy. V japonských podmínkách je však tato myšlenka ještě o poznání naléhavější a znepokojivější. A Vzpoura je o ní nádherným filmem. ()
Ačkoliv již Mifune nebyl nejmladší, na jeho charismatu a hereckém umu se to ani trochu neprojevilo. Film má zpočátku trošku pomalejší tempo, ale to je dáno hlavně složitostí děje. Postupem času se však dění přiostřuje a do popředí se stále dostává samuraj Isaburo, v jehož roli vystupuje právě Toshiro Mifune. Kobayashi natočil drama, které není ani tak o prolévání krve a zabíjení, jakožto spíše o lidství, hrdinství a cti. 9/10 ()
Opravdu hodně tuhé rodinné drama. Tyhle filmy si asi nedokáže užít každý a jestli někdo žádný předtím neviděl, věřím, že to pro něj může být trochu šok. Ten jejich smysl pro čest, který často vůbec není na místě (souboj s kamarádem), mě nikdy nepřestane udivovat. Příběh je ale fantastický, kamera naprosto úžasná a docela si dokážu představit, že by tohle v krvavé verzi natočil Tarantino. 85% ()
Minimalisté historické drama, které nám ukazuje jak byla utvářena společnost v japonské minulosti. Vhodně zvolený černobílý materiál podrhuje syrovost příběhu, nebylo třeba ani stavět nákladné kulisy, filmaři si bohatě vystačili s jedním domem a pár místnostmi. Díky závěrné bitvě jsem dospěl k přesvědčení, že jsem film musel jako dítě vidět v televizi. Tóru Takemicu opět složil pro mne neposlouhatelnou hudbu. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (3)
- Natáčení probíhalo převážně ve studiu Toho v japonském Tokiu. (Terva)
- Tóru Takemicu složil hudební doprovod výhradně pomocí tradičních japonských nástrojů, jako jsou šakuhači, biwa nebo taiko. (Terva)
- Väčšinu samurajov vo filme možno vidieť, ako nesú dva meče. Toto bola prax v Japonsku známa ako daisho. V preklade to doslova znamená „veľký-malý“. Väčší meč bola katana, ktorá sa všeobecne používala na boj a súboje. Krátky meč bol buď wakizashi alebo tanto, z ktorých posledné sa najčastejšie spája s rituálnou samovraždou seppuku alebo Harakiri. (Bilkiz)
Reklama