Hledá se Eric

O tom, že politický režisér neznamená vždy chytrý režisér, ale zcela jistě to znamená "nefilmový" neestetický a trapný režisér... Dramaturgicky zcela nezvládnuté. Závažné se mísí s patetickým a rádobykomiký... Závěrečné rozuzlení mi jen dalo najevo, že film je skutečně tupý a hodí se spíš do televize. Nebo, že by se Ken Loach přizpůsoboval fotbalovému fanouškovi? Nemyslím si... Existuje mnohop tvůrců, kteří skrze film reflektují to skutečně závažné... Trapné předvystoupení Karola Poláka v klontextu tohoto filmu nebylo až tak hrozné. Každopádně na LFŠ tohle zřejmě nemá co dělat... (01.08.2010)

Zpočátku jsem byl hodně nadšený.. i když vlastně nevím z čeho přesně. Prostě jsem si oblíbil losera Erica a bavilo mě, jak mu druhý Eric udílí rady, ideálně ve francouzštině. Pak se hořkosladcekomediální nádech přehoupl do temnějšího, vážnějšího, naléhavějšího... jen ke konci ten "twist" v náladě a stylu už mi tolik nesedl. (12.07.2009)

Vždycky jsem si říkal, co mi na tom chlápkovi s brežněvovským porostem nad očima a se zvednutým límcem tak imponuje. Teď už to chápu. Ken Loach natočil nevyvážený mix sociálního dramatu, komedie i love story a celé to šéfuje chodící charisma jménem Eric Cantona. Pro mě 116 minut neobyčejně zábavné podívané s neobyčejně pozitivním podtextem a neobyčejně jemným rastrem pohledu na anglický "proletariát". Vášnivá apoteóza fotbalu, kamarádství i beznadějných loserů, jimž vévodí bůh-člověk Cantona v nádherně sebe-parodické kreaci. I když jsem si v některých chvílích říkal, že tohle prostě Loachovi nemůže držet pohromadě, vždycky si to nějak zázračně sedlo a z kina jsem vycházel s pocitem obyvatele docela normální planety a docela normální společnosti. Dokud se pošťákům zjevují přízraky fotbalových géniů a radí jim, jak na lásku, nejsme ještě v prdeli. Hřejivý film plný formálních děr, ale s perfektním tahem na branku a koncovkou hodnou Erica. (29.03.2010)

A ta premisa byla tak slibná. Hledá se Eric je fajn film, jenže jsem si od nástřelu nasliboval do kapsy svižnou a čerstvou bombu, kterou jsem dostat ani nemohl. Ale netvrďte mi, že z mluvícího imaginárního Cantony nešlo vytřískat více. A teď rozhodně nevolám po třaskavé komedii. O tu nestojím. Bral bych sequel i remake, ale pošlete za kameru někoho trochu odvážnějšího. (04.06.2015)

Filmy Kena Loache jsou pro mě vždycky hrozně těžká písemka. Témata, která jsou mi hodně blízká, ale s postavami, kterým vůbec nerozumím. V případě tohoto filmu mě opět naprosto absolutně nalákal Eric Cantona, jenže když se na scéně objevil sociální případ Eric, kterého žije totálně civilní Steve Evets, nestíhal jsem kroutit hlavou. Žánr sociální drama je tu zvládnuto možná na jedničku, ale kdyby nebylo závěrečné lehce neuvěřitelné scény, která je jak z jiného filmu, asi bych to ustálil na tradiční režisérovo tříhvězdičkové ocenění. Nejlepší scény filmu jdou nicméně do té místní nálevny a za fanoušky dvou různých Manchesterů. (12.02.2024)