Cabiriiny noci

Moje první setkání s Fellinim dopadlo naštěstí dobře, ale budu si ještě pár filmů na jeho styl zvykat, i když tohle je asi to jedno z těch snesitelnějších děl. Tak nebo tak, Fellini je opravdu umělec a už se těším, až se podívám Stradu, Dolce Vitu nebo 8 1/2. Úžasnou Cabirii jsem su pustil včera v noci a po patnácti minutách usnul, ale dokonce se mi o tom i zdálo, takže jsem si ráno přivstal, utíkal do pokoje a tenhle skvostný realistický film o samotě a lásce si pustil. Giulietta Masina byla takřka dokonalá, její křich, pohyby, grimasy a pohyby jsou neuvěřitelně vtipné a nezapomenutelné. (28.10.2008)

Cabiriine noci sú ďalším príkladom toho, že dvakrát nevstúpim do tej istej rieky. Pred mnohými rokmi som bol talianskym neorealizmom nadšený, dnes ho prijímam bez zaujatia, ako logickú vývojovú etapu vo filmovej histórii. Príbeh naivnej prostitútky by ma mal podľa všetkého dojať. Ale rovnako, ako ma nedojme pohľad na neúspešného bezdomovca, ktorý ním chcel byť, nedojme ma ani film o neúspešnej prostitútke, ktorá ňou nechce byť. Okrem toho je vo filme jej profesia cudne obchádzaná, aby vynikol jej citový život (vrchol takéhoto účelovo deformovaného prístupu predstavoval film Pretty Woman, i keď to je úplne iný level). Takže nespochybniteľným v tomto filme je iba geniálny výkon Giulietty Masini, ktorý sám o sebe stojí za konečné tri hviezdičky, ktoré som filmu pridelil. (28.01.2012)

Zhruba první polovina děje je laděna více komediálně než jako "kruté drama" dívky z ulice. Na tomto dojmu se úspěšně podílel onen známý italský temperament. Což se projevovalo především v hystericky uřvané komunikaci mezi ženami. Které přes sebe békaly jedna přes druhou, až jsem si říkala, že jestli má být "toto" drama, tak jsem se asi spletla já, nebo Fellini:) Po čase se situace lehce zklidnila, dámám se namohly hlasivky, odešly chraptět do svých domovů a víceméně nechaly Giuilettu Masinu na scéně samu. Poté se začal odehrávat příběh, kterému by se dalo říkat drama. Ač mě tento Felliniho styl příliš neoslovil, uznávám, že jisté kvality Giuilettě Masini upřít nemohu. Jinak škoda těch občasných nevydařených postsynchronů. (04.01.2012)

Fellini se vydal podruhé po stejné silnici, opět obsadil (svou) ženu sta tváří, aby diváky ze všech koutů země dojal těžkým údělem prostého člověka. Není to žádný zázrak (na který marně čeká i Cabiria), ale ten smutně krásný konec byl omračující. Pro mne i po filmařské stránce nepatrně stravitelnější než Silnice. 75% Zajímavé komentáře: sportovec, mortak, SeanLSD, tomtomtoma, elgreco (03.09.2011)

Moje stvrte stretnutie s Fellinim dopadlo tentokrat omnoho lepsie, ako pri filme 8 1/2 (1963), pretoze pokial som sa pri tomto filme nudil, pri Cabiriinych nociach ma opät zaujal jednoduchy dej nestastnej naivnej prostitutky, ktora tuzila po normalnom zivote, najst svojho princa, ktory by ju miloval, vydat sa a mat stastny zivot. Trosku mi to pripomenulo PRETTY WOMAN (1990) s Juliou Roberts, ale toto je Felliniho film a nie je to ziadna romanticka komedia, ale skor drama. Teda v tych filmoch, kde sa objavuje Felliniho manzelka Giulietta Masina, (znama aj ako PERINBABA (1985) z Jakubiskovej rozpravky), ma jednoducho bavia viac, prikladom je aj podobny film SILNICE (1954)... 24.09.2010 _______ Giulietta Masina - (Maria ´Cabiria´ Ceccarelli) +++ Francois Périer - (Oscar D´Onofrio) +++ Franca Marzi - (Wanda) +++ Dorian Gray - (Jessy) +++ Aldo Silvani - (Čarodejník) +++ Amedeo Nazzari - (Alberto Lazzari) +++ Produkcia: Dino De Laurentis +++ Hudba: Nino Rota +++ Nemecka Cinema - ziadne hodnotenie (24.09.2010)