Satyricon
Satyricon
Satyricon
Fellini Satyricon
Režie:
Federico FelliniKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Nino RotaHrají:
Martin Potter, Hiram Keller, Salvo Randone, Magali Noël, Capucine, Alain Cuny, Lucia Bosé, George Eastman, Ennio Antonelli, Carole André, Gordon Mitchell (více)Obsahy(1)
Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.
Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka).
V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).
Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (95)
Natočí to Fellini, a tak je to okamžitě umění. Mně tenhle film opravdu moc nedal a skoro se sám sobě divím, že jsem to zvládnul až do konce. Dějově je to příliš rozhárané na to, aby to zaujalo i neuvědomělého diváka, úchylné to zase není tolik, aby si z toho lidé udělali kult, prostě je to celkově divný film, který mám jen za sebou a to je všechno, co o něm mohu říct. ()
Fellini je ital,kdo jiný by měl (spolu s Petroniem) vědět jak to v Římě chodilo? Ale třeba ,když by to natočil Walter Hill,mělo by to lepší hodnocení.--A nebyl by to Fellini,kdyby si nezabrnkal na tu svou intošskou strunku.Dekadenci a začátek konce (autor předlohy byl Neronův oblíbený básník) však zachytil skvěle. ()
Mám takovou teorii (ale fakt je to jen teorie, ruku do ohně za to nedám), že Fellini chtěl Satyriconem v dekadentním stylu varovat před lidskou zvráceností a ukázat, kam by mohla taková skoro-anarchistická společnost, ve které je dovoleno skoro vše, vést (hlavně co se sexu týče, protože v tom filmu to všichni dělají se všema, kluci s holkama, kluci s klukama, holky s holkama, starci s dětmi, lidi se zvířaty...). Tím pádem by to mohlo působit i nadčasově. Ale skutečně si nejsem jistý, jestli nešlo jen o experiment, protože to tak i vypadá. Po vizuální stránce si s tím Fellini skutečně vyhrál a i když se mi zrovna nedívalo dobře na ty homoscény, i tak celý ten film něco do sebe má. A pokud má tu myšlenku, kterou jsem v tom viděl já, tak o to líp a mnoho scén pak není samoúčelných. Líbila se mi i hudba a herecké výkony. Akorát se ten film s přibývající stopáží stále víc a víc vleče, jelikož skoro odnikud nikam nejde. On ale taky natočit film podle knihy, z níž se dost nedochovalo nebo se to blbě překládá, to snad ani pořádně nejde. Stejně se ale jedná o nejdivnější Felliniho film, protože se vizuálem a tématem nepodobá čemukoli z jeho tvorby, spíš to vypadá jako něco od Jodorowského. Ale ne, překvapivě za tím vším stojí Fellini... Rozhodně to nepatří mezi jeho nejlepší filmy a ani to není žádný nedoceněný klenot, ale i tak to není špatný film. Jen jedno jeho zhlédnutí stačí. Když si budu stát za svým výkladem (jakože stojím), tak je to na lepší 3*. ()
Satyrikon: kde začít ...umělecký film plný symbolismu. Dekadentní a bizardní změť obrazů. Satyrický náhled na upadající mocnost. Pouť zákoutími lidské duše o kterých se nemluví. Čtyříkrát ano. Satyrikon je třeba nejprve dekódovat a každý má svůj vlastní klíč k řešení. ()
Rozpad a dekadencia velkych davnych civilizacii. Gibson ci Fellini? Kto uhadne, ten sa nenudi. Zvysok ruky prec. Genialne vizualne majstrostvo tentoraz s prilis abstraktnym dejom. ()
Sugestivní obraz lidské společnosti těsně před definitivním pádem a zánikem. Portrét lidstva, kde je každý druhý člověk blázen, nebo alespoň nebezpečné zvíře. Svět se díky celkové stylizaci podobá peklu a všechny postavy ztratily jakékoli morální zábrany. Komplexní vize, jejíž obrazová stylizace je rovna jakémukoli malířskému dílu... Na druhou stranu je ale film natolik ulítlý, působivý a... nesmlouvavý, že bude dlouho trvat, než si tento netriviální zažitek dopřeji znovu... ()
27. Zlatý Glóbus za rok 1969 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Itálie ()
Kdybych se vůbec nezajímal o rok natočení, myslel bych si, že si někdo pod vlivem "úspěchu" Caliguly natočil vlastní římskou legendu - odpovídají tomu třeba monumentální stavby a velké divadelní scény v Římě. Takhle si spíš myslím, že se Tinto Brass inspiroval právě zde, a bohužel pro tento snímek i vylepšil - myslím si, že snímek měl stejný potenciál kontroverzně - historického filmu, ovšem shazuje ho mimojiné příšerný herecký ansámbl, který je vizuálně stylizovaný dobře, ovšem poslouchat je prostě nemusím. Stejně tak je pochopitelné, že dva roky před Mechanickým pomerančem by toho neprošlo tolik jako třeba dnes, věřím tomu, že některý dnešní tvůrce by nešetřil červenou a případně bílou tekutinou - naproti tomu zde homosexuální láska nevzbuzuje nějaká pobouření a krvavé scény jsou víceméně polotovary. Jméno režiséra filmu je taktéž překvapením - maestro Fellini sice točil neobvyklé filmy, ale kontroverzní pojetí mu evidentně dělá problémy, hlavně v takto okleštěné podobě. I tak nemám moc důvodů k nespokojenosti, jedná se o výborný popis života ve caesarovském Římě, o jeho podsvětí, špatných mravech, láskách všeho druhu, či touhách po nějakém vztahu (v tomto směru mám pochopení pro scénu, na jejímž začátku uvidí hlavní hrdina korpulentní černošku - ač by mohla někomu připadat odporná a v normálním kontextu bizarní). Navíc na to, že Fellini si často libuje v přemrštěné stopáži, má film celkem tempo, zdejším negacím jde na ruku prakticky jen část druhé půle, ale to se na konečném hodnocení vůbec nepodepisuje, kromě toho ta absurdita, která, uznávám, dokáže někoho otrávit, má své kouzlo v návaznosti již zmíněné nezvyklé mravy. Tuto šachovou partii se mnou jako divákem opět Fellini vyhrál. Sympatické komentáře: Amarcord_1, TotalFilm ()
To byla hrozná blbost. A je mi úplně jedno, že to natočil Fellini. ()
Ak ma niektorý Felliniho film vyslovene nebavil, tak je to práve SATYRICON. ()
Někdy je prostě Fellini na mě moc bizarní. ()
Přestylizovaný a nudný gay film z prostředí antického Říma, kterou akorát natočil slavný režisér. Ani pár dobrých scén ("Zahráls to výborně") ho nezachrání. ()
už je mi to jasné, Fellini je psychopat ... ()
Tak tento film jsem opravdu nepochopil. Přes dvě hodiny střídajících se uhozeností a nudy. ()
Satyricon rozhodně není filmem pro každého, protože ucelený děj by v něm nenašel ani policejní pes. Tady se vyskutují jen jakési fragmenty surrealisticky rozprostřené po filmovém pásu. Taky to není snaha o historický film a vyobrazení poměrů Říma tak, jak se to odehrálo, Satyricon je především alegorií naší společnosti, která svou dekadenci, zvrácenost a neosobnost považuje za normu a může dopadnout velmi podobně jako antický Řím. To je, dle mého, hlavní myšlenkou tohoto snímku, který je navíc doprovázen zajímavou hudbou a jeho vizuální stránka je přinejmenším originální a působivá. ()
Tento film znamenal přechod Federica Felliniho od ryze soukromých zpovědí k osobnímu pohledu na dávnou minulost, který se ovšem výrazně odchyluje od Petroniova antického spisu. Není to historická, reálná minulost, ale zcela osobní Felliniho mytologie, ve které jeho nespoutaná tvůrčí fantazie spojuje civilizaci starého Říma s civilizací barbarskou v jeden jediný celek. Vznikl tak svět poezie, kterým procházejí dva hrdinové příběhu, kteří svými zážitky a dojmy tlumočí Felliniho pohled na svět, a nejenom dávno minulý. Za jeho hledání vybásněného mytologického světa dávám tři hvězdičky. Mám raději Felliniho soukromé výpovědi s autobiografickými prvky, blížší jsou mi jiné jeho snímky. Mým nejmilejším ze všech stále zůstává Amarcord. ()
Sled obrazů, jejichž smysl mi občas unikal. Ale na druhou stranu to bylo správně bizarní, provokativní, mnohovýznamové, výtvarně perfekcionalistické. Prostě skoro všechno ty věci, co mám rád. A taky to byl první Fellini (po 8 1/2 a Darmošlapech), kterého jsem vydržel až do konce... ()
Bizarné. Občas ťažko stráviteľné. Vizuálne. ()
Felliniho velice uznávám a vážím si ho, ale musím s politováním konstatovat, že tento film mi opravdu tan nějak nesedl. Ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem pochopil o co vlastně tomuhle filmu jde, ze začátku mě to i bavilo, ale po výborně natořené hostině se z filmu vytratilo kouzlo a další scény vyzněly tak nějak naprázdno. Je mi líto, ale nijak moc se mi nezamlouvalo ono takřka divadelní zpracování. Třeba u filmů jako Dogville, nebo Manderlay vyznělo takové jednoduché zpracovaná naprosto úchvatně, v tomhle filmu, bohužel naprosto naprázdno. 2* dávám z mé úcty k režisérovi, ale musím s politováním konstatovat, že tímhle svým dílem mě sklamal. Ano, jistě, čekal jsem něco "felliniovského", ale tohle byl pro mě takřka nestravitelný film, i když si ho vážím jako uměleckého díla, bohužel po filmové stránce opravdu, jak to říct...náročné. Nelituji času, který jsem u tohoto filmu strávil, ale myslím že podruhé se na něj (ať už z posvátné úcty, nebo z bázně) nepodívám. ()
Surrealistické podobenství dnešní doby. 1) Film mě přiměl, abych si Petroniovy zápisky znovu po létech otevřel. A vskutku, leccos z knihy se do filmu dostalo. Ovšem kniha sama je sbírkou fragmentů mnohokrát přepisovaných, upravovaných, vzájemně pospojovaných a rozmanitě překládaných a interpretovaných. Hovořit o filmovém přepisu tedy není na místě. Spíš jde o Felliniho volnou fantasii na antické motivy._____ 2) S tím souvisí otázka, jak moc odpovídají zvyky, oblečení, jídlo, tance, hudba, hovory antické skutečnosti. K tomu říká sám režisér: Petroniův Satyricon je tajemný především proto, že je fragmentární. To symbolizuje neúplnou povahu antického světa, jak si ho dnes představujeme. Proto je text a svět, který představuje, tak fascinující. Během natáčení jsem stál před neznámou krajinou. Mlha byla tak hustá, že se vždy vytratila jen ně několik sekund a umožnila mi uvidět scénu. Antický svět je pro mě ztraceným a neznámým světem. Mohu se k němu přiblížit jedině prostřednictvím tvořivosti a obrazotvornosti, aniž bych se uchyloval k historickému backgroundu či podobným informacím. Federico Fellini, Un regista a Cinecittà, Mondadori, Milan, 1988, strana 127._____ 3) Stylizace i chování postav jako z cizí planety je tedy součástí režisérova vnímání nám nepříliš známé antické reality. Nejde o historický film. Režisér nabízí jakousi surrealistickou poesii, fantaskní obřady a obrazy a komunikuje s našimi emocemi a podvědomím. Co jiného je umění?_____ 4) Spoiler. První část snímku se odehrává v Římě v noci či za soumraku v interiérech. Poté, co dva "studenti" projdou bizarním prostředím města, nacházíme je v další části filmu jako otroky na lodi a sledujeme jejich únik v řadě pikareskních dobrodružství. Tato část filmu je odehrává ve volném prostoru, na moři, plážích a pouštích často pod pražícícm sluncem._____ 5) Spoiler. Noční polovina filmu se často vztahuje k umění. Vidíme divadelní představení, postavy diskutují o malířství, deklamují básně, nabízí se spousta delikátních jídel, sochy jsou rozváženy po městě, architekti hovoří. Druhá část filmu je naopak plna válek a bohů, kteří se nakonec ukáží být falešnými. Unesený polobůh je nemocný hermafroditní albín umírající na žízeň. Minotaurus je prostě muž s býčí maskou. Vládu tvoří řada vzájemně se hašteřících Caesarů, kteří zemi přivádějí do chaosu. V předkřesťanské éře neexistuje pro tyto postavy žádná spása._____ 6) 48letý Frederico Fellini sáhl pro představitele hlavních rolí do zahraničí._____Pro 24letého Angličana Martina Pottera (Encolpius, který bojuje o svého miláčka Gitona) je to filmový debut stejně jako pro 24letého velmi přitažlivého bisexuálního Američana Hirama Kellera (Askyltos, Encolpiův přítel a soupeř v milostných vztazích). Toho Fellini objevil v New Yorku v muzikálu Hair._____17letého Angličana Maxe Borna (Giton) našel Fellini v Chelsea a popsal ho jako this little whore with an angel's face._____Civilní fotografie herců je zde. Zaujal mě i Mario Romagnoli (Trimalchio)._____ 7) Titulky uvádějí rok vzniku filmu 1968._____ 8) Výstižný koment: Ekdahl*****._____ () (méně) (více)