Ugo Tognazzi je rodák z italské Cremony. Narodil se 23.3.1922 v rodině obchodního cestujícího v oblasti pojišťovnictví jako Ottavio Tognazzi. Před druhou světovou válkou pracoval v masokombinátu v rodném městě a byl členem amatérského divadelního spolku. Během druhé světové války byl povolán do armády a zde byl organizátorem divadelních představení. Po skončení války, strávil několik měsíců ve vězení za kolaboraci s fašistickým režimem a později se usadil v Miláně, kde nastoupil do divadelní společnosti Wandy Osiris.
Určitou část svého života prožil Tognazzi ve Francii a kromě italské kinematografie, se pro něj stává i ta francouzská „domácí“. Filmovým debutem Tognazziho byla role ve filmu CADETTI DI GUASCOGNA, I v roce 1950. Koncem padesátých let vystupoval pro televizi RAI v komickém duu s Raimondo Vianellou (7.3.1922 – 15.4.2010), jejich satira však byla občasně cenzurována. Ač se ve filmu objevil v mnoha žánrech, v paměti lidí zůstává hlavně jako vynikající komik. Nezapomenutelné jsou jeho role ve snímcích IL FEDERALE (1961), VELKÁ ŽRANICE (1973), kde se objevuje s Mastroiannim a Philippem Noiretem. Posledně jmenovaný je také jednou z ústředních postav výborné trilogie MOJI PŘÁTELÉ (jejíž druhý díl byl kinohitem osmdesátých let i u nás), kde se Tognazzi objevuje jako neúnavný recesista Mascetti. Výborné herecké obsazení, jehož je Ugo součástí, má satirický povídkový film NOVÁ STRAŠIDLA (1977). V roce 1978 se objevil v divadelní komedii LA CAGE AUX FOLLES, kde hrál společně s Michelem Serraultem stárnoucí homosexuální pár. Tato role Renata Baldiho, byla jedna z nejoblíbenějších rolí Uga Tognazziho v celé jeho kariéře. Jeho poslední rolí byla účast na koprodukčním historickém snímku LA BATALLA DE LOS TRES REYES.
V roce 1981 byl Tognazzi oceněn na filmovém festivalu v Cannes za roli Primo Spaggiariho ve snímku LA TRAGEDIA DI UN UOMO RIDICOLO (1981). Za stejnou roli obdržel o rok později i Stříbrnou stuhu. Na Stříbrnou stuhu byl nominován celkem 6x a 4x zvítězil (1964 – L´APE REGINA, 1966 – LO LA CONOSCEVO BENE, 1969 – LA BAMBOLONA, 1981 - LA TRAGEDIA DI UN UOMO RIDICOLO). Na Mar del Plata Film Festival dvakrát obdržel cenu pro nejlepšího herce (1964 - I MOSTRI, 1970 - IL COMMISSARIO PEPE). V roce 1968 obdržel Zlatý glóbus (USA) za snímek L´IMMORALE. Tento film znamenal také v roce 1967 David di Donatello Awards a tuto trofej získal ještě v roce 1971 díky snímku LA CALIFFA a v roce 1976 pak za filmy MOJI PŘÁTELÉ a L'ANATRA ALL´ARANCIA.
Za svou kariéru se kromě filmu objevoval rovněž na divadelních prknech jako herec i jako režisér. Režisérskou „taktovku“ zvládl i u filmu. Debutem byl snímek MANTENUTO, IL (1961) a po něm další úspěšné filmy jako např. IL FISCHIO Al NASO (1967), CATTIVI PENSIERI (1976) a další. Kromě herectví byl Tognazzi rovněž uznávaným gurmánem a kuchařem. Na konci 70. let, satirický časopis "Il Male", publikoval překvapující článek o zatčení Uga Tognazziho jako vůdce teroristické skupiny "Red Brigades". Na fotografiích, ho odváděli dva policisté z jeho domu. Vše se ukázalo jen jako vtip organizovaný pracovníky časopisu za pomoci samotného herce.
Soukromý život Tognazziho byl celkem pestrý. Je otcem Riccarda Tognazziho (*1.5. 1955), dnes známého herce a režiséra vystupujícího pod jménem Ricky Tognazzi. Jeho matkou je herečka Pat O'Hara. S norskou modelkou a herečkou Margarete Robsahm má Ugo syna Thomase Robsahma (*29.4.1964), který je filmovým režisérem a producentem. Další dvě děti má s herečkou Franca Bettoia (*14.5.1936). Je to syn Gianmarco Tognazzi (*11.10. 1967), dnes také herec a dcera Maria Sole Tognazzi (*2.5.1971). Maria je dnes filmovou režisérkou. Franca Bettoia a Ugo Tognazzi si řekli své “ano” v roce 1972 a zůstali spolu až do Tognazziho smrti. Umírá na mrtvici 27.10.1990 a je pohřben v Cimitero Monumentale v Velletri, Itálie.
Petr "Hennes" Hennebichler
