Kluci jsou zpět

Kniha je určitě lepší, protože tenhle film trpí absencí silnější dějové linky, což se dá v knize zaonačit mnohem lépe než ve 100 minutovém filmu (nebo je to chyba scénáře). Na film se docela dobře dívá, občas jsou scény silné, ale občas nechápete chování hrdinů, občas se nedočkáte nějakého vyustění situace, občas se vyřeší sama, aniž byste věděli jak. Clive se snaží to hrát přes charisma, ale hraje otce a to není pro to vhodný charakter. Téma samotné není úplně originální a Hicks nepřišel ani s něčím novým, ani s dost velkou porcí zábavy a tak vzniknul vcelku nemastný-neslaný film, kterým se bude dobře lepit program v neděli odpoledne. Rodina přijde o matku a domácnost se změní v doupě vlků, je před nimi dlouhá cesta, než se jim podaří úspěšně zase vstoupit do světa lidí... 50% (25.02.2010)

Film se zdánlivou zn. "obvyklý" je skutečně neuvěřitelnou jízdou, prošpikovanou špičkovými hereckými výkony ve všech věkových kategoriích, onanistickou kamerou, Sigur Ros, zralým scénářem, Elbow, Clivem trpícím v obilí, Clivem, jehož birthday parties a šikana je snem všech dětí; britskými sportovními bonmoty a témeř hmatatelnou tragikou. A to nízké hodnocení tady? Screw you CSFD - just say YES! (01.06.2013)

Ztratil milovanou ženu ( manželku ), aby následně našel ( cestu ) nikoliv k jednomu, ale rovnou k dvěma synům. Takhle nějak si představuji přízvisko milý, hřejivý, " obyčejný " snímek ze ŽIVOTA. Žádné útočení na divákovy city, " pouze " citlivě převyprávěný příběh o vztahu otce - syna (ů) a jejich vyrovnávání se se ztrátou milované osoby - manželky ( matky ) . Konečně ( po delší odmlce ) opět role, ve které mohl Clive přesvědčit o svých nesporných hereckých kvalitách. Naprosto přirozený, nenucený, civilní herecký výkon v kombinaci s volně plynoucí Hicksovou režií, která nikam nespěchá a nádhernými scenériemi Austrálie dělají z tohoto snímku nezapomenutelný zážitek. (18.03.2010)

Scott Hicks poprvé od Záře kápnul na scénář, se kterým si věděl rady. Na první pohled to vypadá jako běžné melodrama, ale když začnete trochu přemýšlet, třeba dojdete k závěru, že až tak běžné nebylo. Překvapivě málo klišé, skoro žádné přílišné tlačení na emocionální pilu, vážně nemám problém uvěřit, že se to nějak takhle stalo. Celý film prakticky stojí na Clivu Owenovi a dvou malých klucích. A samozřejmě tomu hodně napomáhá perfektní práce kameramana i parádní hudební soundtrack. (20.09.2010)

Velmi zvláštní film, jehož kouzlo podporuje kamera, střih, nápaditá režie i herečtí představitelé. Krásné australské scenérie pomáhají jako kulisa v pozadí, ale prim hraje příběh, v němž se reflektují podoby dospívání, které v případě dospělého člověka projednou nepracují s vlastnostmi jako infantilní a hloupý. Clive Owen využívá své herecké protředky, kterými mě zaujal v Potomcích lid,í a Hicks si ho dobře vybral, protože tady je může perfektně využít. Na snímku je zajímavé tempo, neboť může zapůsobit uspěchaně. Většina scén je velmi krátká, následují za sebou v rychlém sledu, ale jsou dostatečně vyvážené na to, aby ukončené scény nezanechaly nedořečené problémy. Zkratkovitost využívá velmi pečlivě a děj tak odsýpá, aniž by zapomněl něco rozvinout. (06.03.2011)