Na sever

Ze začátku mně byl hlavni hrdina poměrně nesypmtickej a absolutně jsem ho v ničem nechápal. Postupně jak na své cestě naráží na lidský exoty si moje sympatie postupně alespoň trošku získal, ale možná i díky špatně vyprávěnému příběhu ve kterým se jen velmi těžko hledá pointa jsem si k němu žádnou velkou cestu nenašel. Film je silný v jednotlivých scénách a práci kameramana, který umí skvěle nasnímat rozhlehlost norské krajiny a velmi dobře dokáže vyprávět obrazem. (05.10.2014)

Snímek je velmi jednoduchý a jeho obsah by vlastně šel shrnout do jednoho až dvou slov, které už stojí na plakátu. Pokud se ale přesto vydáte s hlavním hrdinou na ledovou pouť krásnou norskou krajinou, prožijete neškodnou zábavu s typicky severským suchým humorem, bizarními charaktery a melancholickým příběhem, po němž budete mít chuť vyrazit (jak jinak než) na sever a válet se tam ve sněhu s cigárem v ruce a plastovým kanystrem u omrzlých rtů. Ostatně, that's the SPIRIT. 60% [Lucerna, Severská filmová zima 2016] (15.02.2016)

Co se mi líbilo - hudba, přemýšlení o tom, jestli je lepší vyjet na cestu na sekačce nebo na skůtru, některé scény (rozhodování před tunelem a jeho průjezd a také to jak vyřešil skůtr přivázaný k noze - už jsem se bál, že se nic nestane a tohle bylo výborné), taktika spálené země a konec. Co se mi nelíbilo - tak třeba scéna s tankama. Jakoby měli možnost točit s nima a tak toho chtěli využít. Nesourodost celku. Ale píši po týdnu a na spoustu věcí si z filmu vzpomenu s úsměvem. 7/10 (FK 27.1.2011) (02.02.2011)

North mě upřímně řečeno dost zklamal. Většina vtipů či úsměvných scén mi asi nějak unikla, protože jsem se vůbec nezasmál (tampon, hmmm...) a nebýt atraktivního zimního prostředí, neměl jsem ani na co koukat. Jen díky tomu film nakonec nespadl do pytle s nálepkou nezáživný festivalový snímek. U severských filmů jsem zvyklý na troch jiný kalibr, tahle skoro až dokumentární road-movie bez vyznačené cesty mě nepřekvapila a ani nepotěšila. (5/10) (04.10.2009)

Mňo... To bylo náhodiček na jedné cestě. Nene opravdu ne. Ve filmu byla pouze jedna scéna, u které sem měl přirozený, tichý a věrohodný úsměv, který jasně charakterizoval, že ta scéna má něco do sebe (předávka kreditky). Tato scéná neměla žádné kamarádky :). A ta hudba nápadně podobná z Alvina Straighta, taky ee. Občas se nestíhám divit, co vybírají dramaturgové do českých kin, ze skandinávských filmů. Ale můžu říct, že na tenhle film nikdy nezapomenu, páč sem ho sdílel ve vší rozechvěnosti, která nepocházela z toho co se dělo přede mnou, nýbrž z toho, co bylo po mé pravici. V této mimosoutěžní disciplíně by mi nestačilo ani tolik hvězdiček, kolik má americká vlajka.... (09.11.2009)