Artimos šviesos
LowLights
Low Lights
Režie:
Ignas MiškinisHudba:
Markus AustHrají:
Julia-Maria Köhler, Dainius Gavenonis, Jonas Antanelis, Vaidas Kublinskas, Juri Padel, Jörg ReimersObsahy(1)
Třicátník Tadas má zdánlivě všechny důvody ke spokojenosti. Jeho kariéra v pojišťovně se slibně rozvíjí, má hezkou ženu, luxusní auto a nový byt v moderní čtvrti. Životem však proplouvá bez vzrušení, pohlcen stereotypem. Náhodné setkání s Linasem, spolužákem ze školy, mu nečekaně otevře nový svět. Linas zasvětí Tadase do svého rituálu – nočních jízd městem s poloprázdnou nádrží. Během jedné ze zastávek u benzinové pumpy se k dvojici připojí okouzlující a tajemná Vita. Jízda prázdnými nočními ulicemi velkoměsta, světla pouličních lamp, lesknoucí se vozovka a setkávání se s dalšími řidiči jsou romantickou protiváhou šedi všedních dnů, únikem před vyčerpávající rutinou. Noční jezdci získávají alespoň na okamžik pocit něčeho nového, nepoznaného. Režisér Ignas Miškinis v této městské road movie vytváří obraz odcizení v moderním zrychleném světě, v němž jsou lidé podle jeho slov „opuštění, ztracení a vzdalují se lidem kolem sebe, často i těm nejbližším“. [44. MFFKV 2009] (oficiální text distributora)
(více)Recenze (4)
Průměrný "intektuální" film, jež jako všechny takovéto pokusy bsahuje chvílemi zajímavou kameru, člověka žijícího ve stereotypu, pomalý příběh v netypickém prostředí směřující ke katarzi a nápravě - to samé klišé co v průměrném akčním filmu vyplní dinosauři, nacisti a meteority - což bych asi uvítal více. Tuctový film, s několika vtipnými momenty. ()
Fantastický snímek se zajimavým námětem. Noční jízda, poloprázdná nádrž, zasnuté světla. Musím se přiznat, že jsem taky zkoušel co hrdinové v Low Lights a začal jsem snímek vnímat trošku jinak než při projekci. [44. MFF KV 2009] ()
Opravdu povedená roadmovie. Člověk svázaný stereotypem, úspěšným leč jednotvárným životem bez sebemenšího zvratu najednou díky svému příteli poznává sobě neznámou odvrácenou stranu života. S volantem v ruce a dvěma litry benzínu v nádrži vidí věci, o kterých neměl ani tušení, dělá to, co by ho nikdy nenapadlo. Postupem času tomuto novému kouzlu podléhá a proniká tak do světa nočních jízd... ()
Taková Litevská variace na Samotáře. Skupina lidí kolem třicítky hledající sama sebe i ty druhé, vizuálně vyšperkované, obsahově místy prázdné, zvlášť zhruba v prostřední části mi noční putování přišlo bezúčelné a bezobsahové a jednotlivé zvraty poněkud umělé a neuvěřitelné. Dojem ze snímku krom výše zmíněného vizuálního ztvárnění napravuje ještě hudba a především závěr, který sice je relativně očekávatelný, ale i tak poměrně atmosferický a silný. Určitě to není ztráta času, ale zážitek ze sledování bohužel zůstal tak na půli cesty v rozpacích přešlapující, takže ty 3* jsou tak akorát. ()