Ptákodemie: Děs a hrůza

Birdemic bývá někdy srovnáván s Wiseauovým dílem The Room. Tak trochu neprávem. Tommy Wiseau se domníval, že točí seriózní film, a obklopil se aspoň z menší části profesionálním týmem, což je přece jen znát na výsledku. V Birdemic: Shock and Terror neplatí absolutně žádná formální pravidla, celý "film" je vrcholně amatérský a na koleni splácaný. Střih zvuku neexistuje, herci neprošli snad ani divadelním spolkem na základce a postprodukce (kterou si Nguyen nejspíš dělal celou sám) to těžce zazdila. Zatímco Wiseauovi občas uteče nějaká vedlejší zápletka, opakují se mu scény a hlášky a celé to působí bizarně mile, James Nguyen dal dohromady něco, co by natočil každý za pár šupů na mobilní telefon a co není v konečném důsledku nijak zvlášť zajímavé. Snad jen tím, že se to ocitlo v oficiální distribuci. Jenže jak pravil Jarda z Hudebních masakrů, freakshow táhne. (836., 22. IX. 2013) (22.09.2013)

Největší shit co jsem kdy viděl, absolutně nezvládnutej kde se dá. Po dvaceti minutách jsem to proklikával, protože na to se nešlo dívat. "Herci" jsou absolutně toporní, bez emocí nebo hereckýho umu, úplně trpí a my s nima (představitel hlavní role je k smíchu, protože vždycky po herecky vypjatý situaci udělá megatrapný stavy). Střih vypadá tak, že na scénu dvě sekundy čumíme, než se tam něco začne dít. Režie je pomalá a nejvíc nudná (mezi vrcholy nudnosti patří jízda do práce). Dramaturgie nulová. Celou dobu do toho hraje sračkoidní ambientní hudba jako ukradená ze supermarketu nebo z Maria. A v 45. minutě filmu přijdou ptáci ... Seminář z IVT hadr. Žasnul jsem, co jsou někteří lidi schopni vytvořit a prezentovat to jako film. Dva typy ptáků (černý a hnědý) mávaj křídlama, pomalu plachtěj a lidi po nich šlehaj ramínkama ze skříně a předstírají zuřivou bitvu a ptáci jenom kníkaj. Občas jeden spadne, nebo flusne kyselinu a lidi začnou křičet, mazat se marmeládou a padat k zemi v agónii a ptáci se nehejbaj a jenom dělaj křídlama. Rád se kouknu na trashe a zasměju se u nich, ale tohle je stylová ukázka toho, jak se to nemá dělat. Všechno, co se dalo pokazit, se pokazilo. (11.12.2010)

„Takže podle vás za útoky těch ptáků může globální oteplování?“ :o)  Co si budeme nalhávat, je to jasně zpackaný a nezdařilý film. Ani nemá smysl rozebírat, jak je zde skoro vše amatérsky nedotažené od samotného scénáře až třeba po příšerné střihy či zvukovou stránku. Navzdory tomu jsem tu občas cítil snahu, která potenciálně mohla dojít k lepšímu výsledku alespoň v mezích horrorového béčka, kdyby Nguyen neprojevoval silné ambice tam, kde se svými schopnostmi a prostředky nevystačí a byla-li by projevena citlivější dramaturgie a větší zápal nad celkovou stylizací a scénářem. Jakkoliv působí většina animací ptáků vložených do digitálního obrazu uměle a směšně (zvláště když ptáci stojí při mávání křídly na místě), našlo se i několik působivých, např. když se některý z ptáků letem přibližuje ke kameře. V jedné chvíli se zdařile provedeným efektem a střihem jsem se i úspěšně lekl, zvukové efekty arogantních ptáků slušně fungují a ve více scénách se záblesky napětí v druhé polovině mě Ptákodemie i úspěšně pohltila – scénu s postarším pánem na mostě a posléze střet se šerifem bych přiřadil k tomu relativně zdařilému... z hereckých výkonů kupodivu celkem uvěřitelně působila malá holčička. Teď vypadá, že tu vidím dostatek kladů na smířlivé hodnocení, ale to jsem neřekl to nejhorší: děj se naplno rozjede až ve druhé polovině, kdežto do té doby je to unylá romantika a ani pak se režisér nevyhne vatě či trapně podané eko agitce. Jakkoliv mělo údajně jít o poctu Hitchcockovi, návaznost na Ptáky vzhledem k nepovedenému vykrádání hodnotím též jako mínus. Úspěšné náběhy k parodii, zejména během prvních scén po rozpoutání ptákomedie, jsou posléze též nevyužité. Vyšší hodnocení pak uprostřed sledu okatých nelogičností moc nezajistí ani fakt, že u několika scén jsem se výrazně zasmál (poprvé už během úvodních titulků s nekonečnými záběry na cestu autem a dokola hraným krátkým hudebním motivem) a že minimálně dvě scény (dlouhé tleskání v kanceláři a drsný boj proti ptákům s ramínky) považuji za legendární už od doby, kdy jsem je viděl dávno před zhlédnutím celého filmu. Takže mám tento legendární horrorový nepodarek konečně za sebou a nelituji, neb mimo jiné je to zajímavý pohled na to, jaké složky během výroby filmu můžou zcela selhat, když jim amatérský filmař nevěnuje pozornost – včetně těch, jejichž slušnou úroveň (např. plynulé zvukové přechody nebo srozumitelnost dialogů v postsynchronech) vnímáme jindy jako samozřejmost. [30%] (11.04.2023)

Budu neobyčejně fér a napíšu, že někde v archivech nepředstavitelně špatných tvůrců se možná válí ještě amatérštější filmové výtvory, ale sám tomu vlastně nevěřím. Birdemic je jasně nejhorší film, jaký jsem kdy viděl - a do karet mi hraje i fakt, že to James Nguyen bere jako smrtelně vážný eko-alarm, přičemž se sám devalvuje úplně každou filmařskou složkou a volbou. Chápu, že tomu dá spousta lidí ironických 5*, a i já se vlastně náramně pobavil, ale spíše jsem byl soustavně knockoutován zjištěními, do jakých extrémů příšernosti se dá filmařina posunout (a to se zdaleka netýká jen triků). Určitě ale Must-see záležitost a pro mě zatím nejzaslouženějších 0% v dějinách kinematografie. (13.11.2020)

Rád vyhledávám béčka nebo různé špatně nebo rozporuplně hodnocené filmy a často najdu něčím zábavné skvosty - i u těch, které jsou v "černém". Tu a tam dám za takové i tři nebo čtyři hvězdy. Co napsat o Ptákodémii? První půlka je naprosto o hovně po všech stránkách a druhá, kdy by měla začít nějaká akce je o hovně dvojitém. Zde nemůžu psát ani o nějakém nechtěně srandovním, neumělém momentu. Pro mne tam takový na rozdíl od některých komentujících nebyl ani jeden, tak trapné to všechno je. Strašný střih, děsní herci a triky...to se prostě musí vidět. Vedle některých komunistických agitek ze začátku 50 a 70 let asi nejhorší  film všech dob.  Nedávno viděný film King Kong vs Godzilla z roku 1962 je oproti tomu dokonalé trikové veledílo. (18.03.2024)