Michael Jackson's This Is It

Prístup všetkých zainteresovaných ľudí k pripravovanej show bol obdivuhodný, ale to je logické, očakával sa veľký koncertný comeback Michaela Jacksona. Spolupráca s ním bola určite inšpirujúca, čo potvrdil aj tím zo zákulisia. Tento dokument nie je ničím výnimočným a nebyť tragédie, ktorá sa stala, určite by ho toľko lačných divákov nechcelo vidieť, ale vzhľadom k okolnostiam, je dobré, že existuje a fanúšikovia môžu vidieť aspoň torzo z toho, čo už nikdy nikto neuvidí. (08.11.2009)

Hudba má tu úžasnou vlastnost, že je věčná. Michael, ať byl jakej byl, měl tu snahu lidi napravovat. Jako jeden z mála stavěl písničky na myšlence, že ať jsme z jakýkoli společenský vrstvy, můžeme něco udělat, něco změnit. Když umřel napadlo mě, že je to pro nás, líný pokolení, výzva. Že bychom to mohli zkusit. Earth Song nenapsal pro nic za nic, má neuvěřitelněj potenciál stát se něčím víc, než dobrým songem. Pak vyjdete na ulici, vidíte svoje vrstevníky, kterak citují včerejší díl Ordinace a přepadne vás lítost. Jak můžeme něco dokázat, když jsme všichni narcističtí pancharti? Při sledování This Is It, mě přepadla nálada, jakou zažívám u Heal the World. Michael tam stojí a svým pohybem, hlasem, mi dává naději. Nešel jsem na tenhle film, kvůli monstr show. Chtěl jsem naposledy vidět člověka, kterej mě provázel celým dětstvím. Člověka, kterého jeho životní styl vyždímal, ale s jehož názory na světový problémy, se plně ztotožňuju. U Michaela není smrt překážkou, ba naopak. Kdo si víc zaslouží tenhle hudební epitaf, než on? Karel Gott, který přes svou sebezahleděnost dokazuje, jak málo ví o světě? Nebuďte směšní! Já svůj názor řekl a uzavírám tím jednu kapitolu.... (01.11.2009)

Jacksonovo poslední hledání Země Nezemě. Muž-dítě, jehož skutečným světem bylo koncertní podium a opravdovou rodinou jeho publikum, se vrací. Mezi megalomansky skvostnými inscenacemi Kennyho Ortegy (který působí spíš jako starostlivý rodič než režisér a s dětmi má z HSM bohaté zkušenosti) a velkolepou tanečněmuzikální šou prosvítá Michaelův chorobný perfekcionismus a bezelstná naivita spasitele Matky Země. Král popu je rytířem smutné postavy, postava minulosti, která touží překonávat mety zítřka. Bylo to, jako kdyby se na okamžik idealistická devadesátá léta probudila- a pak podruhé zemřela. S posledním tónem. (29.10.2009)

Poslední dobrodružství chlapce z Neverlandu sice neskončilo tak, jak by si on sám přál, ale děkuju Ortegovi za to, že mě nechal nahlédnout za poslední oponu. Právě v tomto období přišla nečekaně chvíle, kdy jsem u Krále přešel z respektu téměř k uctívání a dodnes si myslím, že při sledování musí roztát každý, kdo si někdy zanotoval jeho libovolnou písničku. A že u They Don´t Care About Us nebo Smooth Criminal běhá mráz po zádech nevídaně. Navíc je hodně těžké se ubránit nadšení, které Michaelova osoba vzbuzuje, obzvlášť ve chvílích kdy frajeři tanečníci, kteří ještě před chvíli s drsným výrazem tančili na pódiu, najednou stojí pod ním a každé gesto svého boha odměňují hlasitým jásotem. Tohle charisma doslova uzemňuje. Jenom na happyend v téhle pohádce o slavném návratu nikdo nečeká. Takže se můžu už jen naposledy rozloučit. Goodbye. God bless you and heal the world. (05.11.2009)

Je takové staré známé pravidlo, že umění narůstá na hodnotě po smrti autora. Tak tomu bylo i v případě tohoto dokumentu, který působil jak nafouknutá bublina právě po smrti Michaela Jacksona, bez které by možná ani nevznikl nebo by alespoň nepůsobil, tak kultovně jak se tomu stalo. Ve své podstatě se nejedná o tolik zajímavé dílo, jak by se mohlo na první pohled zdát a o Jacksonovi (kterého mimochodem považuji za opravdového umělce a mistra v oboru, tudíž se nejedná o nějakou zaujetost proti jeho osobě) se divák nedozví nic nového, jelikož se dokument zaměřuje pouze a jen na přípravy jeho turné a zaujmou jen nové verze jeho známých hitů. Tvůrci si určitě nahrabali neuvěřitelné množství peněz díky mánií, která kvůli Jacksonovi nešťastné smrti ještě více vzrostla ale rozhodně to nebylo, kvůli kvalitě tohoto filmu, která je průměrná a na informace chudá. (02.02.2010)