Malá pražská víla

Petr již nechce být násilně tlačen životem svou generálskou přítelkyní ani svými rodiči. Chce vidět svět očima falešně němé víly a užívat si pocit štěstí s ní nebo mezi nakradenými plastovými cedulkami z tramvají. Tento studentský snímek mne příjemně zaskočil autorovou schopností vytvořit audiovizuální zážitek, ve kterém má slovo detajl klíčovou roli. (05.04.2010)

Tyhle pocitovky já můžu vždycky. Po všech stránkách profesionálně odvedené dílko (režie, kamera), líbil se mi ambientní zvukový a hudební doprovod a hlavně ta lehce zasněná nálada, která prostupuje celým filmem. Jedinou výtkou bych měl ke scénáři, který působí trochu nekonzistentně, včetně rušivých prostřihů z tiskárny, bez kterých bych si tenhle filmek klidně dovedl představit (tatínek občas nesrozumitelně huhňal). Bral bych možná i výtku, že příběh nedokáže přivodit ani jednu hlubší emoci (když pominu dívčinu hysterickou reakci), ty tady zlehka vytváří pouze pocitové momenty s kapající vodou (občas vynalézavě snímanou), pohledy skrze barevná sklíčka a melancholie, která kape z celého filmečku, jako voda z prstíků „malé pražské víly“. Za sebe mohu říci, že mě Jan Chramosta docela kápl do noty a nebránil bych se celovečernímu snímku. (01.03.2010)

Filmařsky nejlépe odvedená Chramostova práce, je vidět, že za pár let ušel kus cesty dopředu. Lepší režie, kamera, hudba, pěkný audiovizuál mají potenciál ke vzniku profi kousku, který bohužel stále sráží slabý scénář včetně herců a bezemoční chladnost tu opět přetrvala. Přesto zatím nejlepší snímek od tohoto nadějného tvůrce. (06.04.2010)

Kam ten Chramosta na ty tragédy chodí :) Když jsem se zaradoval, že zde konečně není Milan Hajn, nastupuje místo něj někdo snad ještě horší - a sice Hajnův bratr Ondřej Pšenička :) Každý záběr na něj je pro mě hlubokým utrpením - skutečně je to pro mě krajně nesympatický zjev a nenadělám s tím nic. Prostě mi je bytostně protivný, tečka. Jinak nemám co vytknout, zcela profesionální práce po všech stránkách. Mimochodem "Malá pražská víla" stojí za srovnání s filmem "Ondine" od N. Jordana z r. 2009 - oba filmy byly natočeny ve stejném roce a oba pracují s motivem vodní víly, ze které se vyklube obyčejná holka z masa a kostí. (26.05.2011)

Klasická Chramostovina. Zasněná, lehce kýčovitá, romantická, pocitová... A skrz na skrz upřímná. Funguje zde jak lehké humorno, tak citlivá romantika a i přesto, že se jedná o studentský snímek, může se opřít o velmi poctivé herecké výkony. Jako absolventský snímek výborné a v osobě Jana Chramosty dřímá velký talent. Talent, který to ale u nevděčného českého publika bude mít velmi těžké... (13.02.2010)