Until the Light Takes Us

Fíha. Black metal mám hodně rád, z metalu obecně asi nejradši. protože dokáže pořádně nakopnout a hladí po i proti srsti mou chmurnou, temnou, černou až misantropickou duši. Mám ho rád ale hlavně z hudební stránky, ty věci "okolo" mě nějak moc neberou. O pozadí a historii norského black metalu jsem měl nějaké ponětí, ale na tenhle dokument jsem narazil čistě náhodou. A ač mi přišel zpočátku dost podivně pojatý (hlavně mě zarazil výběr doprovodné hudby a dost utahaný rozjezd), nakonec mě chytil a dokoukal jsem ho se zájmem. Nejlepší na celém tomhle dokumentu je, že ukazuje lidskou stránku black metalu, lidi samotné, protagonisty, hudebníky, v jejich lidské podobě - bez všech těch šaškáren, make-upu apod. Nutí je mluvit, ne ksichtit se, pózovat a chřestit řetězy. I proto se stane, že se vám najednou odsouzený vrah s dost podivnými a v nejednom případě kontroverzními názory, bude jevit poměrně sympaticky. Např. Vargovy a Fenrizovy výtky vůči křesťanství naprosto chápu a ztotožňuji se s nimi (s jejich - tedy Vargovým - vypalováním kostelů už nikoliv, o zabíjení lidí nemluvě). Asi je třeba říci a pochopit, že tohle není dokument o (norském) black metalu (jako celku), jen o několika jeho protagonistech, kteří jsou různí a mají různé názory a postoje. Stejně jako lidé v jakékoliv jiné skupině. V každém případě, jistě dobrá záminka pustit si nějaký uřvaný black metal výplach. (07.08.2018)

Dokument zaoberajúci sa udalosťami okolo black metalovej scény v Nórsku (80‘ - 90‘ roky), pálením kostolov, vraždou, spáchanou Vargom Vikernesom atď atď. Čo je vlastne podľa vás šialené/nadmieru extrémne? Dokážete určiť normu? Samotná zostava Mayhemu sa každopádne žiadnych noriem nedržala a čas od času mi prišlo ich správanie vyslovene mrazivé (Aarsethova povýšenosť a zvrátená morálka, Deadova samovražda, otvorená brutálnosť). No na druhej strane boli (a niektorí ešte stále sú) len obyčajní ľudia, ktorí svojou hudbou poukazovali osobitný názor. (13.11.2010)

Určitě to nejlepší, co bylo o norském black metalu natočeno. Pro zasvěcené tam asi moc nových informací nebude, ale líbí se mi, jakým způsobem je to podáno. Po prvním shlédnutí mě vadila ta část s Frostem. Říkal jsem si: "Tohle už není black metal, už to není o tom, o čem black metal zpočátku byl. Je to jen divadýlko." Pak mi došlo, že snad režisér chtěl ten kontrast ukázat. Na jedné straně underground s Fenrizem, který vypadá jako troska a vzpomíná na ty hrozný nahrávky na audio kazety, na druhé straně už zmiňovaný Frost, výstavy a vernisáže. Povinnost pro všechny fanoušky norskýho bm. Norsko bývala krásná země. A Fenriz a Varg jsou prostě největší frajeři! (07.12.2011)

Po filmu Lords of Chaos(2018), kterej beru spíš jako film o fiktivní kapele propůjčujíc si pár faktů ze života kapely Mayhem jsem si vzpomněl na tenhle roky odkládanej dokument. Je jasný, že co se týče pravdivejch informací vždy zvítězí reálný záběry a výpovědi lidí co vše zažili než film, kterej si příběh přikrášluje k obrazu svýmu hlavně tak aby to bylo pro diváka co nejvíc zajímavý. Tenhle Black metalovej dokument to má u mě za 4 hvězdy. (09.03.2023)

Rozhodně zatím nejpovedenější dokument o norské black metalové scéně, co jsem viděl. Velmi kvalitní, snaha o několik pohledů. Rozhodně vrcholem jsou rozhovory s Vargem a závěrečná Frostova "performance" (rozesmály mě ty vyděšené a znechucené pohledy lidí, co ho sledovaly). Byl jsem rád, že i naprosto enigmatická postava Dead z Mayhem dostala svůj kousek času, protože to byl právě on, kdo silně ovlivnil myšlenkovou strukturu celého (původně) underground hnutí. No a teď si snad pustit Jesus´ Tod od Burzum ... (11.01.2011)