La Vida Loca

Napsat úžasný zážitek mi přišlo jaksi nevhodné, hrozný zážitek by se zase dal vysvětlit všelijak. Takže asi takto: zaplať pánbu za naši malou klidnou zemičku, kde největší problém mládeže je kam se zajít pobavit a jak se ulejt z matiky. Takový to snímek nám vždy připomene, jak se vlastně máme dobře a že je nutno občas vzpomenout na ty pod námi a ne jen se závistivě koukaz na ty co majá více. Jedná se o velmi dobře natočené sugestivní dílo, kde zejména poslední vražda mladé ženy mnou docela otřásla. Do těchto zemí počínaje San Salvatorem, přes Brazilii a Columbi atd. by mne nikdo nedostal, ani kdyby mi za to platil. Za mne 95%. (20.03.2016)

Je to sám život před kamerou a je drsný tak, až člověku přechází zrak. A hlavně si říkám, že se tady máme dost fajn, když nám po ulicích neběhají takhle frustrované děti, které si od počátků puberty hrají se zbraněmi a jsou nuceny dospět s poslední kapkou mléka na bradě. Oficiální prameny sice tvrdí, že Poveda zemřel rukou gangsterů, ale moc bych se nedivila, kdyby ho za proslov mladíka v pekárně nechala odstranit vláda. Ta kritika vládních projektů byla ostřejší všech břitev světa. (15.11.2013)

K plnému porozumění situace, kterou La Vida Loca svým divákům předkládá, je nutné znát aspoň základní fakta ohledně nedávné historie a současnosti Salvadoru. Před 20 lety tam skončila 13 let trvající občanská válka mezi krajně pravicovou vojenskou diktaturou a levicovými guerillami vedená z obou stran s mimořádnou houževnatostí a krutostí, ve které pochopitelně daleko nejvíc trpělo civilní obyvatelstvo. Pro latinskou Ameriku už tak typická masová emigrace do Spojených států z hospodářských důvodů byla podpořena hromadným útěkem před nájezdy eskader smrti, bombardováním a všeobecným násilím. V USA měli latinoameričané tradičně těžce podřadné postavení a aby obstáli v konkurenci levné námezdní síly, začali se po vzoru místních gangů sdružovat do podobných spolků. Když po uzavření mírové smlouvy a pádu diktatury pominula ze strany amerických úřadů nutnost aspoň navenek tolerovat uprchlíky, nastala jejich deportace zpátky do Salvadoru, kde byla mizerná naděje na slušnější život, zato tam bylo spousta zbraní a úřady včetně policie na mnohem horší úrovni než v USA. Gangy získaly ještě větší brutalitu a v krátké době se Salvador stal zemí, která vytrvale soutěží o první místo v počtu vražd na obyvatele. Dovolím si připomenout, že vzhledem k počtu obyvatel a zejména k údaji o 12 mrtvých denně, kteří zahynou v gangsterských střetech, jde v konečném součtu o mnohem větší počet obětí než v leckteré z válek nižší intenzity, které pravidelně zaplňují prostor v médiích a vyvolávají vášnivé reakce. Nic proti Heleně Třeštíkové a jejím časosběrným dokumentům, ale tohle je přece jen mnohem údernější, syrovější a mrazivější. Navíc je jasné, že při natáčení šlo denně o kejhák, což se nakonec smrtí režiséra potvrdilo. Celý dokument podtrhuje hudební podmalba gangsterským rapem. Hodně silný zážitek. Celkový dojem: 95 %. Poveda nepotřeboval prakticky žádný komentář, všechno stačí zachytit a podat filmová kamera. (24.11.2012)

Mírně sem v dokumentu postrádal záběry i s druhým gangem a možná rozhovory s někým z vyšších pozicí. Každopádně zajímavý pohled na život v gangu, ale Rossův průvodce světem gangu mi sednul o něco víc. Byl obsáhlejší a po celkové stránce zajímavější. Zde jsme měli možnost pouze pár rozhovorů s podřadnýma a inteligencí né moc oplývajícími vojáčky. (14.10.2013)

Exkurze do prostředí latinoamerických gangů. Syrová, bezprostřední, autentická zpověď lidí, pro něž je brutální násilí denním chlebem a gang je jejich středobodem života a mnohdy i jedinou cestou z jejich bezutěšené životní situace, která je však zároveň cestou, která dříve či později skončí smrtí. Více takových dokumentů!!! (27.04.2010)