Drive Angry

Cage coby z pekla uteklý Lešek Semelka názorně ukazuje směšnost fanboyovské obsese ratingovým štemplem R, neboli do sedmnáctři let nepřístupné (pouze v doprovodu dospělých). Vyprávění překvapí především tím, že se nejedná o adaptaci nějakého tuctového rádoby drsného komiksu z amerického mainstreamu, jež se vyznačuje nadutou drsností a úsměvně naivním přejímáním vážných motivů či křesťanské mytologie. Vše zde (stejně jako v mnoha ohledech podobné "Knize přežití") totiž trpí stejným syndromem úzkostné afektovanosti a apelativnosti jako čtení určené pro náctileté chlapce bez rozhledu. Především to platí pro sugerování dojmu, že film je hrozně nekonformní, když se co chvíli zakleje, rozprskne kečup nebo ukáže nahá žena (ale ne moc explicitně, aby se nám děti z toho nelekly). Právě svou neoblomnou vážností získává již tak pitomoučký snímek ryze absurdní rozměr, a ve výsledku tak má blíže spíše opusům od Tromy. Ale na rozdíl od Tromy postrádá jakýkoli nadhled, což ve výsledku zavdává k pobavení nikoli s filmem, ale na jeho úkor. Cage definitivně dospěl do stádia campu sama sebe a představuje jakousi Divine hollywoodské hvězdné sebestřednosti a namyšlenosti. (03.01.2012)

Pěkný 70s grindhouse post-retro feeling, parádní staré auta, spousta krve, akce, prostě klasické béčko se vším všudy. Dědek Cage mi ve své roli vůbec neseděl. Jinak film je prošpikovaný okultismem, otevřené se tu mluvi o satanisnu, NWO, ritualní obětovaní, všude samý pentagramy, sekta kolem Burkeho (ten byl výborný!) připomínala "Manson family", což byl tajný projekt CIA MK-Ultra, tady alespoň nevěřící Tomášové vidíte ze vše z toho co se vydává jako konspirace uz konspirací dávno není, celý hollywood je ovládán satanovou synagogou, pedofily, úchyláky, degeneráty atd. Kauzy jako Pizza Gate a nebo třeba pedo/sexuální impérium kolem údajně zemřelého Epsteina jsou dostatečně výmluvné. Jediu v tom všichni vážení nebo jsou někteří z nich minimálně zasvěcení v nějakém tom ritu, to platí i o hudební branži. Covnout už nemohou to by se rovnalo smrti. Všichni se klaní Baphometovi. (19.07.2020)

Patricka Lussiera neberiem ako nejakého tragéda, ale celkom záživného béčkového remeselníka a Drive Angry patrí jednoznačne k vrcholu jeho tvorby s úplne bombastickým pánom Účetním ktorého stvárnil charizmatický William Fichtner. Tie hlášky a gestá v jeho podaní nemajú proste chybu a keď sa to spojí s nápaditou scénou ako je napríklad jeho výstup z náklaďáku na susedné policajné auto vznikne najlepšia momentka filmu. Vďaka mysteriéznemu námetu nie je na škodu ani vystrelené Cageovo oko vďaka čomu si mohol na chvíľu pobehať filmom ako Terminátor... (16.03.2011)

Byl nedělní večer. Vytáhl jsem pivo z ledničky a rozhodl se dát šanci nejnovějšímu filmu s mou oblíbenou Amber Heard. Měl to být béčkový thriller, kde si roli pomstychtivého, vraždícího magora v hlavní roli pro sebe ukradl poslední dobrou velice nevyrovnaný Nicolas Cage. Hlášky létaly vzduchem, stejně jako končetiny a kusy aut. Jen dívat se na Amber bylo skvělé. Sem tam se na mě usmál i William Fichtner a já začal být docela spokojený. Děj si moc nepamatuju, ale vím že jsem se před tím bál, že to bude horší. Nebylo. (26.06.2011)

Mohla z toho být celkem zábavná guilty pleasure v grinhouse stylu a nepochobuji, že to tak i Lussier natočit chtěl. Jenže to by musel umět režírovat, protože takhle pomalý, nudný fim dokáže natočit snad jedině on. Příběh je pitomej, akce je nezajímavá a špatně sestříhaná, variace na filmy ze 70. let tragicky nevychází a i sebemenší náznak nápadu smete Lussier ze stolu. Aspoň, že William Fichtner pochopil, v jaký že kravině to vlastně hraje a celý si to nehorázně užívá. Jenže on ani sexy Amber Heard to zachránit nedokážou. 30% (30.05.2011)