Drive Angry

True Blood opening credits natažené na 104 minut a doplněné o šílené cgi efekty, Amber Heard s omamně buranským jižanským přízvukem, hrůzné b-dialogy a Cage, který nenasadí jiný výraz ani při souloží přerušované přestřelce. Drive Angry beru jako béčkový předvoj Smithova Red State i jako bizarnost, u které se lze lehce provinile bavit. Southeastern United States, I do not love you. 60% (15.05.2011)

To, že Nicolase Cageho ve filmu emoce nikdy moc nebrali, to už jsem dávno neřešil. Pořád jsem bral za to, že hraje ve filmech, který mě baví. Taky proto jsem se těšil na Drive Angry, který mě už ale předem upozorňovalo tím, že je ve 3D a pustil se do něj trošku bláznivej režisér, kterej za sebou má jednu kravinu za druhou. Film samotný pak fakt nestojí moc za řeč. Nicolas nedá vlastně vůbec nic najevo. Když nějaký babě flákne hudlana jako zvon nebo jí za rohem vojede, tváří se u toho stejně, jako když v ruce drží brokovnici a machruje, že na něj nikdo nemá. Teď mě vlastně napadá, že jedna scéna, kde se tohle všechno děje, tam taky je a Nicolas se s tím fakt vůbec nesere. Já tyhle stylový akce ale vůbec nemám rád a měl jsem co dělat, abych se u těch nesmyslů vůbec udržel (19.06.2011)

Jsem ten poslední, který v každém druhém komentáři zmiňuje, jak ulítává na akčních béčkách, se slzou v oku vzpomíná na 80. léta a za vzory má Arnolda, Jean-Clauda a Slye, jenže tahle šílenost zlomila i mě. Skvělé tempo, hlášky, sexy holky, zábavná akce a minimum srdceroucích proslovů plných patosu a hlouposti. Moderní akční béčka u mě mají rozhodně větší šanci než jejich předchůdci. Nicolas si jede svůj drsný styl, na hlavě má přilepenou hřívu z koně a mě to baví. Scéna, kdy souloží, střílí, kouří a pije whisky zároveň, je už teď kultovní. Amber dává zapomenout na Elishu a William je tak nad věcí, že se divák těší na každý jeho návrat na scénu. (01.09.2012)

Zdrhnout z pekla se dá asi horko těžko. Za to palec nahoru. Cageovi se v zahřívačce před druhým Ghost Riderem ovšem na Zemi peklo rozpoutat nepovedlo a tak je třeba přečkat 100 nudných minut dlouhou honičku plnou tlachání a počítačové krve. Triky snad dělal někdo doma na koleně, soundtrack nevýrazný, stejně tak Cage. Tady už to není o palcích, ale hvězdičkách v hodnocení. (14.02.2012)

Byla jsem v pokušení dát 4*, ale nakonec dám ty starý dobrý 3* se vším všudy. Čekala jsem to, co každej. Strašně uhozenou kravinu s chudákem Cagem, co se v tom bude plácat a zase se ztrapňovat a bude mít nový vlasy. A světe div se, že to nakonec dopadlo dost dobře. Je to takovej mix 60ti sekund a Ghostridera, ale tentokrát naštěstí chybí esence Rituálu. Cage osciluje na hraně sebeparodie, stejně jako vše ostatní, a to je právě tak fajn. Scénky jako Cage se převalující na nahý blondýně ze strany na stranu zatímco do pokoje ve zpomaleným záběru proudí jeden vidlák s motorovkou nebou mačetou za druhým, a Cage je masakruje a do toho chlastá a hulí, tyhle scénky jsou svým způsobem vlastně geniální. Zažraná Amber Heard byla víc než zábavná, tvrďák Cage svým výkonem dojem parodie ještě prohlubuje (zřejmě nevědomky), škoda jen, že záporáci jsou za a) teploušek v červený košulce a b) ožralý pošuci co tancujou kolem ohně. Ten sataní vůdce nejvíc připomíná špatnýho imitátora Benicia Del Tora z Obvyklých podezřelých. Naštěstí je tu ultimátní William Fichtner, a pravdu říct, že už dlouho mě nějaká postava tak nebavila, jako jeho Účetní. Jestli je v Drive Crazy něco dokonalýho, tak je to on, a jestli budete chvilku fandit hlavním dvěma hrdinům, jakmile se zjeví on, budete přát jedině jemu. Triky jsou až mile blbý a hudba mile drsňácká. Příběh dostačující, ovšem potenciál zábavnosti tentokrát pořádně vysoko. Z poslední doby nejpříjemnější překvapení. Jestli Cage hodlá takhle pokračovat dál, bude mít mou podporu! (30.10.2011)