Minami shineyo

Tak tohle byl můj první korejský seriál, a rozhodně ne poslední. Hned v prvním dílu jsem si seriál zamilovala :-D - je neuvěřitelné kolik roztomilých herců Korea vlastní :-D . Park Shin a Geun Seok jsou velmi pěkný pár, spolu jim to sluší, jen ze začátku jsem s tím arogantním klukem :-) měla trochu problém.... no ale postupem času obměkčil i mé srdce :-) Yonghwa i když tady mu to ještě moc nešlo, i tak jsem na něj ráda koukala :-) A Jeremy? no ten to prostě vyhrál na plné čáře :-D (13.03.2013)

Existuje mnoho důvodů, proč se tenhle seriál nadobro zapsal do seznamu mých nejoblíbenějších. Prvním je fakt, že se jedná o krásnou romantickou a velice naivní pohádku, která vás zcela pohltí. Druhý důvod mají na svědomí herci, kteří jsou úžasní, a kteří vás svými hereckými dovednostmi dokáží vtáhnout do děje. Mohla bych pokračovat výpisem dalších pozitiv, ale to s radostí přenechám někomu jinému. Jediné, co tomuto seriálu ubírá na kráse, stejně jako u jiných kdramat, je zbytečně natažený konec.... Jinak palec nahoru, ráda se k příběhu o nevinné a lehce naivní Gu Mi Nam vracím a jsem si jistá, že v budoucnu na sebe ještě několikrát narazíme. (P.S..: Tae Kyung je naprosto boží, už chápu proč sis ho zamiloval). (23.11.2019)

Z jeptišky oprašující Davidovo pozadí od holubích výkalů slavným zpěvákem - raz - dva - tři - teď! Dorama, u kterého se nudit nebudete díky postavám a dejme tomu i díky příběhu; námět originální není, ale zpracování určitě ano :-) Co musím vyzdvyhnout je hudba - tím nemyslím tu, co hrají coby kapela (kterou si poslechnete tak jednou), ale všechnu mimo ni... :-D Ta věta nedává moc smysl, co?^^ Ale vraťme se k charakterům: Go Mi Nam/Nyu je zajímavý charakter, který se vyvine z naivní a světu neruzumící pobožné holky v slečnu, která si uvědomí sama sebe a která se nebojí mít svůj názor. Občas vás může štvát (možná přespříliš ronila slzy), ale je to srdnatá holka, kterou si oblíbíte. Její protějšek, Mr. Arrogant, se mi na začátku nelíbil, děsně mě štvala ta jeho emo patka a nechápala jsem, co na něm ty holky vidí, naopak se mi docela zamlouval klidný, čaj nabízející podržtaška, ten, co hraje na kytaru, a jehož jménu si nepamatuji. Pak si v mé oblíbenosti vyměnili role. Mr. Arrogant změnil účes a já pomalu začala propadat jeho osobnosti (ostatně jako všichni ostatní :-D) a Podržtaška mě opravdu štval svou přítomností; čeho moc, toho moc, fakt se s ním nedá soucítit a vůbec nic, člověk by si pomalu vždycky přál, aby tam místo něj bylo sluníčko Jeremy, který vždy scénu oživil a byla s ním legrace. Moje sestra se pak vždycky ptala, když nebyl dlouho na scéně: "No, kde je ten Jeremy? Proč tam ještě není? Co dělá?", takže je asi jasné, že jeho si oblíbit také není těžké. Hlavní mrcha byla dobrá, úplně jsem držela palce jejímu mozečku, aby jim vymyslela nějaký pořádný peklo, člověk si tak trochu přeje je potrápit. Proč? Masochismus? X-D Pozerat tento seriál není ztrátou času, a proto s čistým svědomím mohu prohlásit: "Podívejte se, je to zábava. Obzvláště některé hlášky Mr. Arroganta (nebo jak ho honilo prase, to byla legrace)." :-) Přeloženo. (13.03.2010)

Začátek prvního dílu na mě zapůsobil humorem a (negativně) amatérskou kamerou. Během dalších dílů homor (subjektivně) lehce poklesl, kamera mi dál nevadila, zato mi dojem ze "seriálu" značně začala kazit ústřední komedie, která mi silně evokovala telenovaly. No, a jsme u kamene úrazu - tohle vlastně je telenovela. Sice korejsky milá, ale stylem se telenovele podobá - děj je dost roztahaný, časem divák vytuší, kdo co s kým, a zbývá jen "jak" - tj. dívat se jak se vše vyvine a bavit se, je-li čím. Zkrátka nápad, zápletka (co si přečtete v obsahu) je dobrý základ, ale provedení mohlo být lepší. 70% (22.04.2010)

Ale jo, líbilo se mi to, ale něco málo do dokonalosti přece jenom chybělo. Kluci byli úžasní, i když se najde výjimka, Jeong Yong-hwa byl příšerný, tedy jeho postava, a já na místě Ko Mi-nam (no dobře Go Mi-nam), bych ho asi rychle odkázala do patřičných míst. Takhle začíná každý regulérní psychopat a žádná normální ženská by ho vedle sebe nesnesla dýl než hodinu. Možná i to je jeden z důvodů, proč se mi pozdější Heartstrings líbil mnohem víc. Tím druhým důvodem byl OST, který mě tentokrát zase až tak za srdce nechytal. Výjimkou byla snad jenom závěrečná skladba. Ale ani to nebyla pro mě nejsilnější scéna filmu. Ta přišla o něco dřív a bylo to Jeremyho "vystoupení z autobusu". (31.10.2012)