Režie:
Sergej KomarovScénář:
Jelizaveta ListovaObsahy(1)
Není ani nejslavnější, ani největší a už vůbec ne nejstarší. Přesto se moskevské metro jedním primátem pyšnit může – podzemní dráha, která denně přepraví více než osm milionů lidí, má nejpřepychovější výzdobu na světě. Mramor, ušlechtilá ocel, drahé kovy nebo barevné sklo. To vše připomíná honosný palác a zároveň vypovídá o marnivosti, se kterou sovětští soudruzi soupeřili se svými západními rivaly. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Dnešná premiéra. Zaujímavý ale hlavne dobre spracovaný dokument. Tento dokument som si pozrel vďaka filmu Metro, keďže som ho náhodou objavil. Je tu veľa zaujímavých informácií prečo, kedy a ako sa stavalo metro v Moskve. Pripájam aj link https://m.youtube.com/watch?v=s0atGgOFQIA. Celkové hodnotenie za mňa je 80%. ()
Kvalitní dokument o počátku a průběhu stavby architektonického majstrštyku stavěného na politické zadání bez přesného původního plánu a dostatečných znalostí o geologickém podloží Moskvy, kterým mělo vést. Zajímavé jsou i informace o politickém dění souvisejícím se stavbou. Škoda, že to celé končí v padesátých letech, čekal bych pokrytí až do současnosti, případně i plány do budoucna. ()
Dobré jako dokument i jako hořká komedie :) Zajímavé okolnosti stavby moskevského metra. Nadzemní část jedné z hlavních stanic byla stavěná čtyřikrát, než se stavebníci trefili na to správné místo :) ... a ještě kvůli tomu museli zbourat část tržnice. Asi jim to nevyšlo :) Jeden z hlavních projektantů moskevského metra neměl ani jednu vychozenou třídu. V první fázi výstavby nebyly peníze problémem. Stavěly se honosné stanice. Pak přišel zlom a podle hesla od pangejtu k pangejtu se začaly stavět ekonomické stanice jako skořápky. Nevím, do jaké míry je tento dokument pravdivý, každopádně něco o Rusku jako takovém prozradí. ()
Kaganovičova parta nejdříve srovnala se zemí kostely a pak začala stavět svůj svatý kopeček, zde tedy doleček. Ten srovnat se zemí nejde, ten by se musel srovnat s pozdzemím. Dokument to byl pěkný, ale architektura je pro mě příliš ookázalé umění, zajímavé především tím, že hned vidíme, v které době kdo vládl, a co staví na odiv. ()
Moskevské metro, postavené ve 30. a 40. letech 20. století, bylo chloubou a výkladní skříní Sovětského svazu. Dodnes jde o světový unikát. Podzemní paláce, na kterých pracovali nejlepší umělci a architekti, nemá ve světě obdoby. Použití ražené tunelovací techniky se ukázalo ve své době jako odvážné, ale ideální řešení. Dodnes jde o nejběžnější způsob provádění tunelové infrastruktury uvnitř městské zástavby. Použití razicího štítu, patentovaného v Anglii již v 1. polovině 19. století, ohromně usnadnilo výstavbu, která by byla jinak kvůli nepříznivé geologii (tekuté písky, jíl) ohrožena. Projekční práce, kterou na projektu vykonali inženýři z Charkova, se dodnes jeví jak z hlediska rychlosti a objemu prací, tak technické náročnosti, jako nepřekonatelná. Zvlášť uvážíme li, že znalosti o geologii Moskvy do té doby končily někde v hloubce 10-15m, zatímco metro se stavělo 30-40m pod povrchem a pracovat se mělo začít okamžitě. _____ Stavba pražského metra zahájená koncem 60. let, vychází velkou měrou z moskevského vzoru. Kvalitní dokument, který stojí za vidění. ()
Galerie (4)
Photo ©
Reklama