Srbský film

To, že som toho už videl veľa a vydržím asi všetko je pri tomto filme bezpredmetné, pretože tento film si nepozrie len tak hocikto. Poriadny exploitation pre skalných fanúšikov daného subžánru je určený pre veľmi malé publikum a bežný hororový divák ktorý začína pri Kruhu a končí pri Sawe sa nechytajá a asi by to nevydržal. Srpski film je naozaj silná káva a sám som si pri jednej scéne povedal "to snád nie". V rámci svojho (sub)žánru splna všetky atribúty a dokonale plný to čo exploitation má, šokuje. Takéto halo si pri hororove pamätám naposledy asi pri Hostely, ale toto je iná liga a vlastne aj iný šport. Režisér Srdjan Spasojevic sa zaraduje do skupny europskych hororových režisérov, ktorý otriasli novodobým hororom a spravili malý humbuk. Dovolím si tvrdiť, že Srpski film je tá malá hranica medzi normálnym hororom a Japonskými shock horormi. Ocenujem explicitné násilie a to, že násilie nebolo samoúčelné. Film by som odporúčal každému divákovi, pretože pri tomto filme oceníte hodnotu slovného spojenia "ved je to len film". Nie je to nechutné. Je to hra s divákom počas polovice filmu, aby ho v druhej polovičke na konci dorazí už spomínané explicitné násilie. PS: Ako by povedal Vukmir, "To je film" :) PS2: Ale stálu sú lepšie filmy, ktoré zhnusia viac a intenzívnejšie(Martyrs, Haute Tension, Inside) (07.08.2010)

Těžko hodnotit. Na jednu stranu si o tom můžeme myslet, že to mohl zplodit jen nějakej magor, na druhou stranu to můžeme brát jako film posunující hranici natočitelného dál. A že se tady k týhle druhý skupině řadí nejeden (úchylnej) uživatel. Mně ten film teda moc nenadchnul, tak 2/3 to je docela uspávající, nevzalo mě to a ani ta závěrečná "ostrá" třetina mě nijak nedostala. Co je moc, to je moc. Někteří uživatelé (ne všichni), co na to vypěli ódy, jsou dle jejich kometáře značně pošahaní, s takovejma individuama bych se znát teda nechtěl... 45% (02.05.2012)

Tyjo, tak tohle jsem dlouho odkládal, teda spíš jsem byl i v očekávání splatter shitu rozhodnutý to ignorovat úplně, ale děsně jsem se spletl. Jedná se "pouze" o dosti drsný trip do pornobyznysu, který se až na konci transformuje do byť brutální, ale hlavu a patu mající exhibice zvrácenosti největšího kalibru s až skoro nedefinovatelným pocitovým koktejlem. Přidávám se ke skupině s palcem nahoru, ale doporučovat to nikomu nehodlám. Doporučuju! :) (10.06.2013)

Problematický film z hlediska samotné své podstavy - je to jen samoúčelná provokace nebo expresivní metafora pro současné Srbsko (či v širším smyslu východní Evropu, která se ve vidině cizího mamonu zaprodává k ledasčemu, a to nejen v oblasti porna) a pokud je to metafora, je opravdu adekvátní ji pojmout jako deliricky odpudivou přehlídku nechutností? Tvůrci dávají divákům provokativní a šokující dílo, které umně balancuje na hraně groteskna, tedy mezi znepokojením a burleskně karnevalovou podívanou, ale při tom dokáže rezonovat s publikem. Efektu zásadní mírou napomáhá nepřehlédnutelná řemeslná profesionalita zpracování. "Srpski film" je na jednu stranu jen další stupeň na nekonečné linii nejodpornějších či nejzvrácenějších "filmů všech dob", ale podobně jako například původní "I Spit on Your Grave" má kvality, které přestojí příchod dalšícho konkurenta v dané kategorii. Těmi jsou právě možnost snímek interpretovat jako obraz jisté doby a společnosti či se pozastavovat nad tím, zda ona možnost interpretace světí prostředky. u ryze prvoplánového díla jako např. "The Human Centipede" takováto otázka ani nevyvstává. (22.10.2010)

„To je film!“ Tak to dopadne, když vyžilý forvard Crvene Pornozvezdy Bělehrad odmítne jít na desítku. Scházel už jen Radovan Karadžič análně penetrující držadlem rakety Head Novaka Djokoviče.. Vzdáleně to připomínalo druhou půlku Lost Highway, nicméně perverzní povrch dálnice srbského Dina Velveta dává zapomenout na to, co je pod ní a celá komunikace tak končí někde v myšlenkové pustině, kde jsou jen pichlavé kaktusy kontroverze. Máme Srbsko, potažmo celý Balkán, či východní Evropu litovat za současný "fašismus politické korektnosti", související cenzuru, sociální stigmata občanské války, slepé upnutí se na vůdce a zaprodanost západu? Má vůbec Srdjan Spasolinijevič vzhledem ke své rodinné příslušnosti "mandát" točit něco s takovým vyzněním? Jediné, co vím jistě, je to, že komu se od třicáté minuty a dále postavil, ten by měl ihned zajít do kuchyně, vzít si nůž na krájení chleba a udělat se svým nádobíčkem to, co kdysi Rimmerovi udělal Alexandr Veliký.. (28.08.2012)