Mildred Pierceová

Tak mám premiéru - nevybavuju si jinej film, kde bych mý oblíbený Kate Winslet tak strašně chtěla zakroutit krkem. Což je jen další důkaz, že je to boží herečka. Oni tady vůbec byli všichni boží. Vytkla bych akorát neúnosnou rozvláčnost, páč přestože starý LA bylo moc pěkný, i na ty auta a Mildrediny křusky se dobře kouká, to její plahočení za prací bylo snad až moc důsledný (rozuměj z pohledu diváka). To už jsme to rovnou mohli odchodit za ní. To všechno ale bohatě vynahrazuje skvěle vymakaná psychologie, hlavně vztah dcera - zasranej narcistickej egoistickej fakan a matka - slepice slepá, která vůbec nevidí, jaký monstrum vychovala, a když jí to konečně sepne, nastane málem katastrofa. To jsou ty lidi, co schovávají kostlivce do skříně... (20.07.2011)

Očekával sem srdceryvné drama o silné ženě, která to nemá v životě jednoduché a musí se s tím statečně poprat. Místo toho sem dostal rozvláčné drama o ženě, která si sice v životě prošla mnoha peripetiemi a bojovala. ale kdyby opakovaně nenabíhala na vidle těm kteří jí chtějí akorát využít, tak by to přeci jen měla o něco jednodušší. Natočené a zahrané je to dobře, ale měl sem opravdu problém s hlavními postavami (hlavně dvojka matka, dcera) soucítit a prožívat jejich příběh s nimi. Po víc jak deseti letech odkládání celkem zklamání...60% (07.03.2024)

Mildred si proti očekávání nekrade celý film pro sebe a tak umožňuje vyniknout jejímu sympatickému manželovi Bertovi a především její dceři. Jestli se v souvislosti s Vedou dá něco takového vůbec říct, užíval jsem si každou její scénu, především co se její mladší verze týče. To všechno už tady ale jednou bylo ve filmové verzi z roku '45. Moderní retro provedení je výborné, navíc Monty konečně působí přesně tak jak podle knihy má (vůbec celý ten přepis "stránka po stránce" seriálu oproti noirově laděnému filmu svědčí, obě verze však v tomto ohledu mají něco do sebe), ale nebýt skvělého, ba přímo famózního finále, asi ve mě seriálová verze Mildred Pierce zanechá hořko sladký dojem. Naštěstí nezanechala a já budu doufat v natáčení dalších podobných artefaktů z minulosti. (03.06.2011)

Hypnotický příběh silné ženy a její ohromné proměny, respektive celého jejích života, jejích blízkých. Po Nouzovém východu to pro mě byla nejlepší Kate Winslent. Nemám co bych vytkla, tohle mě jednoduše smetlo, a to jak dechberoucím obsahem tak i naprosto uhrančivou formou. Když si k tomu přidáte hudební doprovod toho nejlepšího z klasiky, tak se alespoň pro mě jednalo o naprosto dokonalý seriálový zážitek. Vim, že zním jak obálka New York Times Bestselleru, ale nemůžu si pomoct. Mimochodem Woodová byla tak úžasná mrcha, až se člověku z toho prožívání její naprosto scestný postavy chtělo zaječet, že je škoda, že "zemřela ta nesprávná". (Jestli vám chybí asociace, se na to prostě podívejte, tohle za ty hodiny u obrazovky stojí jako málo co.) (05.11.2011)

Woman on top. Haynesova minisérie ukazuje, před čím dobová melodramata uhýbala. Fyzické detaily, proradnost proměnlivých postav, autentickou chudobu. Všechno je přepočítáváno na peníze, nejsnazší prostředek k dosažení úspěchu, po němž postavy buď samy touží, nebo jsou k němu tlačeny. Postavy realisticky řeší, kolik věci stojí, čím by se jiné filmy ze stejné doby nezdržovaly. ___ Mildredinu společenskou pozici tak, jak ji vnímá sama společnost, nikoli protagonistka, nejlépe vystihne Veda větou „Nejsme nijak výjimeční“. Otázkou tedy je: Jak se NĚKÝM stát? Jak být dámou a přitom si zachovat důstojnost? Nechat se vydržovat jako společnice, nebo přijmout podřadnou práci? Kdo koho ovládá, kdo komu rozkazuje? ___ S hrdinčinou emancipací, poté, co začne řídit v doslovném i přeneseném významu, poté, co se z ní navenek stane sebevědomá dáma, se změní i prostředí a důraz kladený na existenční starosti. Dobře zajištěná, nemusí už Mildred řešit, aby dcera měla co jíst, nově usiluje o její přízeň. Polopaticky shrnuto, za svobodu zaplatila vysokou cenu – získala peníze, ztratila lásku. Série prodělává přeměnu z dramatu sociálně kritického v melodrama (a skoro v antickou tragédii, k čemu svádějí přítomné operní árie). Kriminální linie a přesahy do filmu noir byly oproti Curtizově filmu potlačeny, přestože závěr je ještě ambivalentnější a má daleko k nastolení nějakého uspokojujícího statu quo. Poválečnou krizi mužské identity vystřídala hůře řešitelná krize hodnot vlastních oběma pohlavím. Nejsou nejen ženy, ale ani muži, na které by se dalo spolehnout. ___ Zasazení do krizových 30. let není dáváno vnějškově okatě na odiv. Vyeliminováním formálních excesů moderních seriálů budí Mildred Pierce dojem, že byla v zobrazované době skutečně natočena (až na tu barevnost záměrně lehce zatuchlého obrazu). ___ Komplikovaná role ženy, která nedokáže přestat milovat největší přítěž a zároveň jediný stabilní svého života, byla příležitostí pro Kate Winslet. Nezklamala. Nebojí se jít až na hranu, i za cenu ošklivosti a obvinění, že se v hrdinčině utrpení moc vyžívá, dát najevo velké emoce, jež k velkému dramatu zkrátka patří. Odhaluje každý kousek sebe samé. Nejen během odvážných a věrohodných erotických scén, jejichž smyslem není jenom ukázat nahé tělo – ukazují, že Mildred před Montym (zprvu) nemusí nic skrývat, nosit žádnou uniformu. Winsletová hraje nešťastnou ženu, která nepůsobí uvolněně ani když se směje. Chvilková radost nedokáže přehlušit všechny potíže kolem. Ne tentokrát, ne v této minisérii, odvážnější a upřímnější než jiné filmy a seriály, umožňující nám od starostí na pár hodin uniknout. Mildred Pierce, symptom stále probíhající ekonomické krize, se s nimi obrací rovnou na nás. 85% Zajímavé komentáře: DaViD´82, marvan (27.09.2011)