Je lehké být mladý? (festivalový název)
-
Vai viegli but jaunam?
-
Je ľahké byť mladým?
-
Is It Easy to Be Young?
Dokumentární
Sovětský svaz / Lotyšsko, 1987, 83 min
Režie:
Juris PodnieksObsah
-
Lotyšský dokumentarista vytvořil originální umělecko-publicistický obraz soudobé sovětské mládeže, zahrnující širokou škálu osudů a názorů mezi dvěma krajními možnostmi existence mladých - vandalismem a narkomanii na jedné straně a občansky vyspělým postojem s vyvinutým smyslem pro životní a lidské hodnoty na straně druhé. Anketové vyjádření 15-20letých nekomentuje, celkový obraz vytváří pomocí mozaikovitě střihové skladby. Asociativní řazení epizod směřuje od zobrazení vandalů a pankáčů až k veteránům z Afghanistánu, kteří svoji hodnotovou orientaci vyjadřují velmi uvážlivě - problémy ostatních se jim po prožitých strastích zdají malicherné, honba za blahobytem je pro ně ponižující, těžko se smiřují s tím, že lidé nerozumějí tomu, co oni prožili. Sledujeme zlomené tváře mladíků, souzených za zdemolování železničnícho vagonu pro rockovém koncertě, i výpovědi těch, kteří po nepřijetí na další studium změnili životní úlohy a zkoušejí sami sebe - jeden v pitevně, jiný jako pomocný zdravotník... Odkrývajíc zamlčovanou problematiku vzbudil film obrovskou pozornost v SSSR i v cizině, stal se podnětem k mnohým diskuzím a odrazovým můstkem pro další díla hrané tvorby tvz. přestavbového období.
Zdroj: Sprievodca klubovým filmom, 2001, str.53 (carott)
Lotyšský dokumentarista vytvořil originální umělecko-publicistický obraz soudobé sovětské mládeže, zahrnující širokou škálu osudů a názorů mezi dvěma krajními možnostmi existence mladých - vandalismem a narkomanii na jedné straně a občansky vyspělým postojem s vyvinutým smyslem pro životní a lidské hodnoty na straně druhé. Anketové vyjádření 15-20letých nekomentuje, celkový obraz vytváří pomocí mozaikovitě střihové skladby. Asociativní řazení epizod směřuje od zobrazení vandalů a pankáčů až k veteránům z Afghanistánu, kteří svoji hodnotovou orientaci vyjadřují velmi uvážlivě - problémy ostatních se jim po prožitých strastích zdají malicherné, honba za blahobytem je pro ně ponižující, těžko se smiřují s tím, že lidé nerozumějí tomu, co oni prožili. Sledujeme zlomené tváře mladíků, souzených za zdemolování železničnícho vagonu pro rockovém koncertě, i výpovědi těch, kteří po nepřijetí na další studium změnili životní úlohy a zkoušejí sami sebe - jeden v pitevně, jiný jako pomocný zdravotník... Odkrývajíc zamlčovanou problematiku vzbudil film obrovskou pozornost v SSSR i v cizině, stal se podnětem k mnohým diskuzím a odrazovým můstkem pro další díla hrané tvorby tvz. přestavbového období.
Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
plo koon
Ruská mládež běsní na rockovém koncertě, pak zničí vlak a pak je za to souzena. Mezitím vypovídají jednotliví účastníci koncertu. Autor se k nim s různými odstupy vrací a sleduje vývoj jejich životních postojů a rolí. Někdo porodil, řeže mrtvoly, někdo je punk, někdo umělec a někdo odjel válčit do Afghánistánu. Výpovědi mladých lidí na konci SSSR mají občas sílu, tehdejší mladí tam hledají vlastně to samé co jiní, jindy a jinde..."přibíjejí mě ke zdi pneumatickým kladivem všednosti, ale já nejsem On, já se nevzkřísím"(15.12.2010)
