plo koon

Náhody a rozhodnutí utváří několik paralelních Juliiných životů. Po slibném začátku následuje mučení sentimentem, vztahovými problémy, umírající matkou, nenaplněnými sny. Jedinou cestou k znovunalezení štěstí je nový/jiný partner. Scény na hraně sebeparodie korunuje naprosto přepálený závěr, v němž se namaskovaná Lou de Laâge zmateně potácí, jakože je stará.

Atmosférický film se skvělou kamerou Olega Mutua, výbornými herci a množstvím skvěle odpozorovaných situací a dialogů. Bohužel jej stahují dolů nesmyslnosti v policejním procedurálu druhé půle.

Multiverse of digital mess.

Tři hvězdy navíc za vofouklý měšec Jirky Flígla.

Smutnej film o tom, že bejt starej je strašně smutný.

Hollandova verze Petera Parkera mi seděla ze všech nejvíc. Zábavnej, drzej, zmatenej, řešící trable dospívajícího. Předchozí dva díly mám fakt rád. Bez domova bohužel trpí přepnutím na absolutní fanservis (a přitom mám stejně pocit, že se z toho dalo vytřískat o dost víc) a snahou narvat do toho, co se dá. Přestože má film 148 minut, není moc času něco budovat. Celá trabl se záporáky z jiných vesmírů vznikne tak, že se prostě Peter chová jako nezodpovědnej dement a pak znova a pak zase. Postavy jsou furt sympatický, akce výživná a konec celkem emotivní. Ale očekávání byla až příliš vysoko.

Dle očekávání je Spielbergovo West Side Story naprostej zásah. Práce s mizanscénou: just wow. Choreografie, který nedostanu z hlavy. Skvělej cast. Tony s Mariou cute af. Naprostou královnou obsazení je nicméně Ariana DeBose coby Anita. Navíc je to furt tak strašně aktuální.

Pořád váhám jestli nejde jen o manýru ve stylu hipstra se starým foťákem, kterej jede na vesnici fotit svou kámošku modelku na černobílej film a občas cvakne jakože krásně vošklivý lidi a místa, kterejma procházej. Ale rozhodl jsem se jít filmu naproti a vidět ho spíš jako citlivej rodinnej portrét mizející doby. (LFŠ 2021)

Režisér chtěl zrekonstruovat život jednoho vesnického podivína, který odešel na věčnost. Natočil ovšem jen tak 15 minut použitelného materiálu a celovečerní film vytvořil dodáním desítek minut záběrů jízdy autem a porcování prasat. (LFŠ 2021)

Na filmu se produkčně podílel Carlos Reygadas, ke kterému režisérka očividně vzhlíží a stylem (akademický formát, statické záběry, pomalé panorámy) připomíná její snímek mistrovo Post Tenebras Lux. Slibný začátek začne rozvíjení konfliktu mezi komunitou Svědků jehovových a místími, ale brzy se stane cestou do pochroumané duše hlavní hrdinky. Režisérka stále více tlačí na pilu a při několikaminutovém záběru jejího nehybného ležení v trávě to většina diváků vzdala a propukla v smích. Závěr už je značné wtf, což by němuselo vadit, ale již zcela zničení diváci, které režisérka dávno ztratila, jen s nevěřícným úsměvem kroutili hlavami. Někdy je holt místo filmování lepší si zajít na terapii. (LFŠ 2021)