Zabil jsem svou matku

Tak už podruhé musím obdivovat tohoto mladičkého a velice schopného režiséra, který se nyní projevil i jako talentovaný herec. Tento snímek mě skutečně oslovil také proto, že sama mám se svou matkou přinejmenším...komplikovaný vztah, s podobnými střídajícími se obdobími klidu a hádek, takže jsem docela chápala, co oba prožívají, ale zároveň jak nemožné někdy je najít společnou řeč. (27.12.2012)

Hodně intimní, osobní, upřímný a syrový film. Člověka to donutí k zamyšlení. I o sobě. Umím si představit, že na ocenění toho filmu s tím člověk musí mít společnou nějakou osobní rovinu. Samozřejmě je to dohnáno do extrému, ale i tak. Z hlediska diváka bych ocenila trošku víc eskalace příběhu, příběh začne, proběhne i skončí víceméně stejně vyhroceně, ale jelikož mi to očividně moc nevadilo a nenudilo, neni tolik, proč si stěžovat. (16.08.2018)

Tak tohle jsem viděl až po shlédnutí druhého počinu od Dolana... Je působivé, že prakticky můj vrstevník je schopný něčeho takového.. Byl byl opatrný s přívlastky jako "estetika nové vlny" atd. Rozhodně je pravda, že Dolan si s formou hraje, Otázka jestli to chvílemi již není klišé a manýra (zpomalené záběry, super 8 (či co?) flashbacky, digitální zpovědi).. A nejzajímavější na filmu se stává zpověď mladého homosexuála, generační výpověď a docela slušný psychologický vhled do problematiky... Trochu jsem si vzpomněl na Vincenta Galla, který také hraje a točí a také se předkamerou dostává do brutálních hysterických poloh.... A přestože výtek by možná bylo i víc, tak neuznání tohoto talentu by byla ode mne asi jen závist... :) (28.11.2010)

Na snímku je znát určitá nevyzrálost a z toho pramenící skutečnost, že Dolan ještě stále neměl v hlavě urovnány příčiny a následky svého vztahu s matkou a tudíž je neuměl ani pojmenovat a plnohodnotně převést na plátno, ačkoli se při svém mládí hodně snažil. Možná se mýlím a neuspořádanost jeho myšlenek je záměrem, pak ale film nemá téměř žádnou výpovědní hodnotu, snad jen, že čím jsme labilnější, tím větší spratky vychováváme a naše vystupování se tak odráží v potomstvu téměř zrcadlově (Hubert při hádkách vyjížděl úplně stejně, jako jeho matka). V jádru nebyla Dolanova zpověď nezajímavá, přesto bude jen další z řady průměrných variací na stejné téma a v mých vzpomínkách se vynoří pouze v podobě úvodního citátu Guy de Maupassanta. (05.12.2012)

Scenar? Rezie? Hlavni role? Vek 20 let? No ty vole, jsem ohromen, jsem omamen....naprosta dokonalost, lyrika z mnoha zaberu jen cisi, Dolan si hraje s nasimi smysly, aby je hyckal a uvadel nas v uzas... Coz o to, ze bychom pubertakovi nafackovali pri prvni hadce, coz o to, ze matka by se obcas nad sebou taky mela zamyslet, ono kdyz si to date vse do kontextu, zamyslite se nad samotnym autorem, tak pak otevrete usta, nevericne koukate a rikate si: sakra, chlapce, pestuj ten talent a nenech se znicit pripadnou slavou.... Zpocatku mi ty vykriky a hadky strasne vadily, ale pak se mi to rozlezelo v hlave a prave naopak, ty hadky tam proste byt musi...musi tam byt, aby ukazaly absurditu dnesni vychovy mladeze, rozdilnost generaci, touhu teenagera po svobode... (01.08.2011)