Flowers in the Attic
Kvety v podkroví
Režie:
Jeffrey BloomScénář:
Jeffrey BloomHudba:
Christopher YoungHrají:
Louise Fletcher, Victoria Tennant, Kristy Swanson, Jeb Stuart Adams, Ben Ryan Ganger, Marshall Colt, Lindsay Parker, Leonard Mann, Nathan Davis (více)Obsahy(1)
Po smrti svého manžela se matka vrací ke svým bohatým rodičům i se svými čtyřmi dětmi. Aby získala zpět sympatie i i jmění svého umírajícího otce, který nesouhlasil s její svatbou, ukrývá děti v podkroví a zapře před ním jejich existenci. Starší Cathy a Chris a malá dvojčata Carrie a Cory žijí v podkroví navštěvovány pouze despotickou babičkou a matkou, která se objevuje čím dál tím míň a přestává mít o děti jakýkoli zájem. Sourozenci pomalu slábnou a Cathy zjistí, že se je jejich matka a babička pokoušejí otrávit. Po smrti Coryho přísahá Cathy matce pomstu.
Film byl natočen podle knihy populární spisovatelky Virginie C. Andrewsové. Kniha Květiny v podkroví se dočkala i několika pokračování. (Saara)
(více)Videa (1)
Recenze (40)
Tady pozor. Pokud vás trailer navnadil na pořádnou hororovou jízdu, možná se lehce spálíte. Květiny v podkroví je hlavně psychologickou drámou, přičemž těch vyloženě hororových sekvencí je poskrovnu. Ale neznamená to, že film je výrazným zklamáním, jen mu zkrátka chybí koule. Samotný námět čtveřice árijských dětí - uvězněných v pokojíčku s výhledem přes mříže - je nadmíru lákavý a slibuje trochu víc, než jen detailní rozbor jejich postupného chátrání a psychického vyčerpání. Na druhou stranu Louise Fletcherová je svině k pohledání, některé scény mají docela sílu (viz. nepodařený útěk ze střechy domu) a režisérovi kryje záda veterán Young. ()
Komorní thriller s prvky hororu a televizním feelingem. Když se to takto napíše, nevypadá to nějak výrazně oslnivě, ale skutečnost je úplně jiná a já jsem byl doslova šokován tím, že i v tak zdánlivě obyčejném filmu se dají tak působivě znázornit psychická muka. Prožil jsem s hrdiny tohoto filmu každý krok v domě hrůzy a situace byla tak vyhrocená, že každá další scéna pro mě mohla znamenat infarkt. Sám nevím, jakým kouzlem mě tento film omámil, plně chápu, že pro většinu lidí je to jen průměrný snímek a i když taky trochu cítím nevyužitý potenciál, byl jsem při sledování doslova v sedmém nebi a proto je plné hodnocení na místě. ***** ()
Všetko je tu akoby len v náznakoch - náznak o bezútešnú a dusivú atmosféru, náznak o zaujímavé vyústenie deja... len škoda, že nič z toho nebolo dotiahnuté do konca. Všetko sa nakoniec pokazilo a ostalo len pri náznaku. Herci boli vybratí dobre (typovo), samozrejme najviac ma zaujala L. Fletcher, ktorá v postave bigotnej a zvrátenej babičky dokázala vo mne navodiť riadnu nechuť. V tomto smere za asi najslabší článok považujem obe staršie deti, ktorých naivita (plynúca zo scenára aj z ich hrania) mi miestami dosť vadila a narúšala inak solídny psychoteror a atmosféru. Oceňujem aj hudbu, ktorá bola presne taká aká mala byť - jednoduchá, no po atmosferickej stránke veľmi účinná. Záver ma ale dosť sklamal - pár vecí tu zostalo nevysvetlených a mne jednou veľkou záhadou a samotné vyústenie mi prišlo veľmi, ale veľmi rýchle, odbité a príšerne lacné. 65/100 ()
Čistá telenovela s veľmi jemnými thrillerovými prvkami (po nejakom napätí ani chýru ani slychu). Celý príbeh a všetky postavy sú tak nereálne až blbé, že je to ťažko pozerateľné a každú chvíľu som mal chuť tie postavy preplieskať. Herecké výkony na zlaté maliny komplet celá podarená rodinka od najmenšieho dvojčaťa po starú mamu (Louise Fletcher ani zďaleka nedokázala zopakovať jediný skvelý herecký výkon vo svojej kariére a Victoria Tennant bola podpriemerná TV herečka na to, aby dokázala zahrať šialenú krvilačnú matku). Ťažko uveriť, že by sa to takto domrvilo filmovým spracovaním, už kniha musela byť riadny brak. No schopný režisér by dokázal aj z tohto materiálu urobiť aspoň obstojne napínavý film, nie takúto brečku. ()
Nebýt hudby Cristophera Younga, která některými fragmenty připomínala Hellraisera (stejný rok výroby), tak bych šel s hodnocením ještě níže. Hudba je na tomto snímku to nejlepší a ten nadpozemský ženský chorální nápěvek, který se prolínal po celou stopáž, mě evokoval Zánik samoty Berhof. Samotný příběh není špatný, ale chybí mu svižnější tempo a lepší gradace. Victoria Tennant jakoby z oka vypadla naší herečce Mileně Steinmasslové a Louse Fletcher si zahrála na chlup stejnou mrchu jako v Přeletu nad kukaččím hnízdem. ()
Reklama