Následky otřesu

První neamerický film pro IMAX a aktuální rekordman návštěvnosti v Číně je až příliš snadné smáznout ze stolu jako propagandu a povrchní sentimentalitu, ale při tom se jedná o ve své kategorii výjimečné dílo. Poplatnost dominantní ideologii a její utužování k výpravným spektáklům (ať už čínským, evropským či hollywoodským) prostě patří a jde o to, jak konkrétní dílo tuto rovinu pojímá a jestli dokáže přinést ještě něco dalšího. Právě v tomto ohledu "Aftershocks" exceluje více než řada amerických snímků. Detailní výpravě filmu lze vyčítat iluzornost a přikrášlenost, ale při tom je třeba uznat, že skvěle ilustruje vývoj Číny a nepřímo i proměnu vládnoucí ideologie z maovského komunismu na komunismus s tržní tváří. Podobně můžeme i samotný příběh vidět jako vrcholně tradicionalistickou moralitu o tom, že rodiny mají držet pohromadě a že předci si zaslouží úctu, ale současně se prostřednictvím účelně jednorozměrných postav (přesněji řečeno omezených na roli nádob pro konkrétní významy, jako tomu je například i ve filmech Jasudžiróa Ozu) rozvíjí působivé pojednání o nemožnosti nahlédnout bolest a utrpení lidí, kteří o někoho přišli. Tato linie ve filmu pozvolna krystalizuje, aby se ve finále ukázala v plném světle, což dramaturgie podporuje faktem, že z úvodní spektakulárnosti směřuje postupně k intimnějším tématům (na rozdíl od úvodní bombastické rekonstrukce zemětřesení v roce 1976 je tragédie z roku 2008 zobrazena nepřímo skrze reakce postav na zprávy v televizi). (06.05.2011)

Ustredna zapletka o tragickom odluceni clenov rodiny je super. Trikove spracovanie zemetrasenia je neskutocne posobive. Hereckym vykonom tiez nemam co vytknut. Ale co mi vadilo bol pribeh, ktory obsahoval az prilis vela vaty. Tvorcovia zbytocne az prilis podrobne zobrazuju jednotlive udalosti zo zivota ustrednej rodiny, vdaka comu na mna film miestami posobil ako nekonecna telenovela pri ktorej nedockavo cakam, kedy sa konecne daju vsetci dokopy. Keby bol cely film taky emotivny ako finale, tak by sa jednalo o pecku za plny pocet, ale kedze nie je, tak sa jedna o miestami zdlhavu dramu za 6/10. (11.02.2011)

Následky otřesu sice byly natočeny s poměrně štědrým rozpočtem, ten však byl podle všeho investován hlavně do pečlivé výpravy, nikoli do okázalých diváckých atrakcí. Namísto katastrofického blockbusteru, u nichž se publikum obává o život postav a kochá se impozantními obrazy destrukce a zkázy, tedy Feng Xiaogang natočil víceméně intimní (melo)drama, které v jednom plánu přináší konzervativní poselství o rodinných hodnotách a ve druhém plánu tematizuje postupný hospodářský růst Číny, přičemž neopomíjí chválit vlídnou a ochranitelskou ruku státu, resp. komunistické strany. Ačkoli některým spolukomentátorům připadá emocionalita v tomto filmu přepálená, svým pojetím má mnohem blíže k víceméně umírněnému, "realistickému" vyjadřování západních kinematografií, nežli k typické asijské vypjatosti (kterou nicméně nevnímám automaticky negativně). Můžeme si ostatně všimnout, že momenty, které by lecjaký tearjerker využil k slzavým orgiím dojatých obličejů a tklivé hudby (shledání bratra a sestry), Xiaogangův film ze svého syžetu záměrně vypouští. (06.04.2014)

Uznávam, bolo to typicky ázijsky sentimentálne, no na snímok sa aj tak pozeralo veľmi dobre. Len škoda toho divného strihu, niektoré situácie akoby ani na seba nenadväzovali, mnoho potenciálne zaujímavých scén (napríklad zvítanie sa s bratom) tu bolo vynechaných a preto ako celok to potom pôsobilo dosť útržkovito s veľkými skokmi v príbehu - nebolo to kompaktné. Ale na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (13.11.2018)

Ak má katastrofický film zaujať reálnosťou a poriadne dojať tak Aftershocksu sa to podarilo perfektne. I keď Aftershocks môže v začiatku pôsobiť nudne (úvodné príliš dlhé titulky na čiernom pozadí odporúčam rýchloposuvom pretočiť), zanedlho však prichádza zemetrasenie, trikovo zvládnuté perfektne, karty sú rozdané a sledujeme život rozbitej rodiny poznačenej katastrofou a ich rozhodnutiami v kritickej situácii, odlúčení sa od seba až po ďalšiu katastrofu vďaka ktorej dôjde k pochopeniu. Ak úvod emóciami šetril, záver to rozhodne vynahradil. (10.02.2011)