Založení republiky

Agitka, které ale lépe než přídomek ´obludná´ pasuje označení ´špatná´. Ano, ZALOŽENÍ REPUBLIKY je především špatným filmem. Orientovat se ve změti nudných dialogů je bez předchozího studia téměř nemožné, scény jsou vršeny bez konceptu, dramatické části se opakují a jsou šizeny černobílými filtry a když pak dojde řada na nějaký digitální trik, ten vypadá jako amatérská animace na YouTube... Od této "státní zakázky" jsem osobně čekal minimálně profesní úroveň, pravda je ale taková, že tento snímek má úroveň nízkou v nejširším možném spektru, tedy povšechně. II Scénář: Baoguang Chen, Xingdong Wang. 20% (24.03.2012)

Všechny celosvětově známé asijské hvězdy se ve filmu objeví pouze v malých symbolických rolích a to je docela škoda. Jet Li v admirálské uniformě má odbyto v prvních pěti minutách. Jackie Chan jako novinář to stihne do první hodiny děje. Donnie Yen odehraje svoji roli před koncem druhé hodiny stopáže na schůzi, kde se vybírá vlajka a hymna. V závěru dojde i na Ziyi Zhang, která se jako jedna z členek ženské delagace fotí s Mao Ce-tungem a své dvě krátké scény tu odbude i Andy Lau jako generál. Johna Woo jsem si nevšiml, ale na IMDb je uvedeno, že jeho scény byly vystřiženy a tím se to docela vysvětluje. (04.01.2014)

Nejvíce znepokojujícím aspektem filmu není fakt, že se jedná o propagandistické dílo, ani že zobrazuje Maa jako čínskou obdobu Ježíše a bojovníka za demokracii, ale to, že se nejedná o pompézní velkofilm, nýbrž nudnou zkratkovitou encyklopedii historických osobností, a přesto se stal divácky nejnavštěvovanějším filmem v Číně za rok 2009. Kdyby "Founding of a Republic" bylo novodobým "Pádem Berlína", kde by diváky přitahoval naivní patos a spektakulární bojové sekvence, bylo by možné úspěch filmu zdůvodnit lákavostí projektu coby podívané. Jenže zdejší nedramatický řetězec často útržkovitých dialogů mezi historickými figurami postrádá jakékoli obvyklé divácké atrakce (pokud nepočítáme, že se v miniaturních štěcích ve filmu objeví všechny žijící hvězdy z čínských teritorií, ale právě zlomkovitost jejich výstupů a zaměnitelnost postav, které hrají, ani nedává vyznít jejich přítomnosti). Ve výsledku tak snímek je výmluvným dokladem, že komunismus a kult Maa stále představují bytostnou součást moderní Číny i jejích obyvatel. (29.05.2010)

Rozhodně nesouhlasím s GigaPuddingem, který píše, že "hodnocení některých založené na nějaké "angažovanosti" tu podle mě nemá vůbec co dělat". V tomto případě je snad jasné, že vůbec nejde o film, ale o výblitek toho nejhrubšího zrna oslavující čínské komunisty, kteří neničili a neničí soustavně pouze své vlastní lidi a přírodu, ale nadále pokračují v genocidě a okupaci Tibetu. Nehodnotím, protože koukat na film oslavující člověka zodpovědného za smrt mnoha desítek milionů lidí opravdu nehodlám. A pro případné kritiky mého hodnocení dodávám ano, o těchto věcech je třeba psát, dokonce i tady, protože lidé mají velmi krátkou paměť, navíc s čínským totalitním režimem obchodují, lezou mu všemožně do prdele (viz Vavča) a situace v oblasti lidských práv se nelepší. A většině lidí je to jedno. (21.09.2010)

Film je hodně těžkopádný, a seč jsem se sebevíc snažil mu porozumět (sledováno v originále s polskými titulky), nezvládl jsem to. Historie byla zpracována opravdu pro znalé Číňany, či vyškolené lidi, které o historicko-společenské situaci Číny mnohé vědí. Samozřejmě, propaganda se zde v hojné míře vyskytovala, ale to musí divák předpokládat, střih a pohled kamery byl profesionální, herci (hlavně v ženských pozicích, kterých však bylo málo) byli dobří. Je však škoda, že film nebyl zpracován více populárně naučnou metodou, aby si z něho něco mohli odnésti i méně učení lidé. Opravdu jsem neměl čas si před filmem přečíst tisícistránkovou knihu na téma Historie Číny. (11.06.2012)