Křičící muž

Produkcia z Čadu je celkom slušná exotika, ale zároveň aj slušná nuda. Plavčík v dôchodkovom veku verzus jeho syn verzus vojna niekde v diaľke dáva nádej na slušnú zápletku, ale nepodarilo sa. Dlhé pasáže bez deja, jazdenie na motorke a kričania je celkom málo. –––– Naším nešťastím je to, že sme svoj osud zverili do rúk Božích. –––– Chcem si zaplávať. V rieke. (03.07.2014)

Po Vrahovi ve mě nejlepší film viděný letos ve Varech. Na festivalové poměry "normální" exkurze do všedního dne jednoho afrického plavčíka, jenž si vzal lásku k práci až příliš k srdci. Nenásilně podávaná tematika soukromého boje proti stárnutí na pozadí začínající občanské války vykresluje nejen bezmocnost jedince vůči systému ale i vůči svým osudovým chybám. Jak interní tak celospolečenská tematika učinily mé spokojenosti za dost. Rozvojová tematika ve Varech!? Křičím JOO!!! (14.08.2010)

Všichni máme své představy o štěstí a spokojenosti, jenže zdaleka ne každému se mohou splnit. Adam žije sice v chudé neklidem zmítané středoafrické zemi, osud mu ale dlouho ukazoval laskavou tvář. Měl slušně placenou práci, která mu byla zároveň koníčkem, a jeho rodině se dařilo dobře. Jenže štěstí při nás nemůže stát věčně a Adam jednoho dne svou práci ztratí. Přichází o svůj sociální status a především o náplň svého života. Co bude ochoten zaplatit, aby si své postavení udržel? Cena se může zdát přijatelná, zvlášť když ji zaplatí někdo jiný. Jenže důsledky našich rozhodnutí a činů nás někdy nečekaně doženou a zasáhnou na nejcitlivějším místě... Adamovo břemeno bych opravdu nést nechtěl. Křičící muž je komorní nízkorozpočtový film klubového charakteru, kde se musíte vyrovnat s pomalejším tempem, ale emočně jde o silnou záležitost. Celkový dojem: 80 %. (17.08.2017)

Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla. Pokojným tempem vtáhne vás do svého děje a dovolí příběh prožívat spolu s hlavními hrdiny, jako nemý svědek jejich klidného trpění. A název? Ano, křičet se mi opravdu chtělo, kdesi hluboko z mého nitra křik se dral na povrch, nebo to byl lomoz zoufalého člověka, který neslyšně doléhal k mým uším? Nevím a nezáleží na tom, protože, co příběh opravdu navodí a zanechá, je neskonalá pokora a vnitřní klid. (19.01.2015)

Dlhé zábery na nemé tváre a striedmy strih nie sú doménou iba "ťažkotonážneho artu", ale zdá sa, že aj Čadskej kinematografie. Minimálne aspoň kričiaceho muža. Nie je však pritom zámerom tvorcov indikovať v divákovi potrebu hľadania hlbších plánov filmu, ale iba naplnenie obligátnej minimálnej dĺžky celovečerného festivalového filmu. Ja som sa tak aspoň viac vžil do prostredia Čadu, čo tiež nie je na zahodenie. Avšak objektívny klad filmu to nie je. (03.07.2014)