3

Neotřelá variace klasického námětu o milostném trojúhelníku, která se vyznačuje režijní suverenitou a rafinovaným scénářem, který činí z tohoto filmu vysoce sofistikovanou a komplikovanou podívanou. Závěr, k němuž snímek neodvratně graduje, na mě osobně zapůsobil až s katarzní silou, a výjev tří nahých postav uléhajících na jedno lůžko měl v sobě cosi až archetypálně důvěrně známého, jako nějaký erotický motiv z nástěnné fresky v Pompejích. (15.07.2012)

Filmový pohľad na hľadanie harmónie v intímnom živote, porozumenie libidóznym túžbam a sexualite. Tykwer používa vlastný výrazový prostriedok - čierny humor (osobne mi však v týchto témach nerobil príliš dobre), hru farieb a prostredníctvom príbehu zjednocuje (alebo definuje) hranice absurdity a normy v dnešnej spoločnosti. Celkový dojem môže pre mnohých pôsobiť dosť perverzne, iní v ňom môžu nachádzať katarznú hodnotu či riešenie genderových a spoločenských otázok. S príbehom samotným sa nedokážem stotožniť, no nedalo sa nevšimnúť hru farieb a ich odtieňov. Tykwer stavil na chladné, decentné a sterilne modré a azúrové odtiene, ktoré definujú postavy, atmosféru a prostredie. Modrá farba je známa ako najchladnejšia farba - vo filme sa prezentuje najčastejšie a to v odtieni azúrovej, oceľovej, bledomodrej. Zrkadlí sa v očiach, odráža sa vo vode, nachádza sa v prostredí. Chladný a sterilný pocit sem tam prestrieda energetický prvok (Hannine červené oblečenie, kontrastné teplé farby v prostredí...) Drei je moderný a istým spôsobom umelecký film, ktorý nemusí byť po chuti každému. (15.11.2011)

Tentokrát mě můj oblíbený režisér zklamal na plné čáře, než se dostal k "jádru pudla", tak jsme se museli prokousat hromadou intelektuálských hlášek, které podle mne byly úplně zbytečné. Výběr hlavních postav mě taky iritoval - především "ženská" postava z oné trojice, má do ženskosti a vůbec jakékohokoli náznaku citů, na míle daleko. Jinak téma dobré, možná jen s jinými herci, pro mne v tomto obsazení téměř nechutné..... Každopádně ve vztahu je jakákoli 3 vždycky průser..... (16.12.2011)

Zářez: Shakespearovy sonety v němčině. Filmařsky vybroušené dílko plné dokonalých obrazů, kterému téměř není co vytknout, Tykwer v plné síle - klasický a přesto jdoucí mílovými kroky kupředu. K tomu všemu nebeská a odzbrojující Sophie Rois. Přesto, přesto "jen" drei hvězdy, které spíš než kvality filmu vyjadřují můj dojem. Někde méně by bylo více (příliš mnoho postav), někdy příliš pomalé a výslovné, snad až překombinované. Zkrátka s vyhlazením filmových postupů se Tykwerovi bohužel nějak podařilo vyhladit i něco z té surovosti, dravosti, neokoukanosti, které jsme hltali u jeho starších snímků. (31.07.2011)

Příběh muže a ženy, kteří jsou už téměř 20 let pár a o životě už si nedělají žádné iluze. Jednoho dne je ale oba chytne druhá míza a vášnivě se zamilují - do stejného muže. Tykwerovi se podařilo vytvořit neobvyklý film o neobyčejném milostném trojúhelníku, který se může pochlubit originálním a dynamickým zpracováním, několika hodně smutnými a několika hodně vtipnými scénami (při jedné jsem se smíchy skoro až počůrala). Z hereckého tria vyčnívá zde neuvedená Sophie Rois, která zaujme především svojí bezprostředností, nefalšovaností (některé její obličejové výrazy jsou fakt k popukání) a vyhuleným hlasem. Sebastien Schipper jako její partner je naprosto nevýrazný, Devid Striesow jako jejich osudový muž mi tam moc neseděl - jak herecky, tak vizážově. Jako celek je to ale hodně příjemné, neotřelé a hlavně povedené. Jen musím dodat, že neznám nic neerotičtějšího, než milostné scény mezi dvěma muži...a těch si tady užijeme docela dost. (06.01.2011)