Poslední lovci

Ľudia ho nazývali hrôzostrašným prízrakom z hlbín. Dodnes je to najväčší dravec s ozubenou čeľusťou aký kedy žil. Po mnohých rokoch si ľudia uvedomili, že živý vorvaň obrovský je pre svet cennejší ako hromada jedlej hmoty a zastavili jeho zabíjanie. Najvýchodnejšie miesto Indonézie, ostrov Lembata, v tajomnom súostrový Aloy ešte stále ukrýva posledných lovcov tohoto obra. Nelovia ho pre zábavu, alebo biznis. Lovia ho, aby prežili. S malými loďkami, bambusovými harpúnami, doslova zoči voči. Niekedy zvíťazí lovec, inokedy lovený. Mnoho rybárov bolo zmrzačených, mnoho prišlo o život, ale takto žijú už dlhé storočia a inak nevedia. Svojim spôsobom života vôbec neohrozujú ani faunu, ani flóru. To oni sú tým ohrozeným druhom. Oni a ich prostredie, pretože pod rúškom ochrany prírody tu chcú " ochranári " stavať hotely, herne, kasína. No proste to tu " scivilizovať ". Najcennejšia trofej nie je mäso, ani olej, ale nestrávené zobáky krakatíc vo vorvaňom žalúdku, takzvaná ambra. To som nevedel. Ale našim lovcom je to fuk. Potrebujú prežiť. PREŽIJÚ ? (22.12.2010)

Dokument o lovcích z ostrova Lembata, kteří jako jedni z mála loví velké kytovce(vorvaně), manty nebo dokonce i delfíny, pro přežití celé své vesnice. Vše je pojato takovým pohádkově-vypravěčským stylem, který si místy i protiřečí. Ale nakonec zjistíte, že "Poslední lovci" je dokument o ukázání starých tradic, které by mohli vymizet ze světa a být nahrazeny moderním životem a technologií. .... HODNOCENÍ: 65% (3*) (10.07.2015)

Viděl jsem jenom upoutávku v Minutách dobrodružství (cca 20 minut), ale stačilo mi abych si o tom udělal obrázek. Zprvu jsem nevěděl o co v dokumentu jde. Když jeden z místních mužů, spatřil na moři vodotrysk, začal něco pokřikovat a běžel dolů k přístavu. V tu chvíli mi bylo vše jasné. Ale při pohledu na ty loďky, čtyři pádla na každé straně... no nevěřil jsem že jsou schopni rybu vůbec dohonit a nakonec ji i ulovit pouhým klackem. Nebudu dále prozrazovat děj, bylo to velmi zajímavé. K hlavní myšlence. Ke směru kterým se celá vesnice později ubírala. S tím rozhodně nesouhlasím, ale to asi většina lidí tady. Tradice ustupují rádoby uvědomělým ochráncům, couž. (07.11.2011)

1166. hodnocený film: Ačkoli jsem proti jakémukoli násilí na zvířatech, naprosto chápu, že v jiných kulturách je zabíjení či hon na zvířata jakýmsi způsobem pokračování v tradici. Pro někoho je to způsob obživy a pro někoho obojím. Tenhle dokument mě ale zaujal svou profesionalitou a snahou skloubit pohled domorodého člověka a také Evropana na lov vorvaňů. Bylo nesmírně zajímavé sledovat, jak se místní lidé poperou s obrovským kytovcem, jak jej naporcují a že dokáží téměř vše zužitkovat. Také bylo zajímavé poslouchat, jakou magickou moc mnozí přikládají vorvanímu penisu, ocasní ploutvi, či že zbytky nestrávené potravy uvnitř žaludku vorvaně, který je zejména tvořen zbytky krakatic, slouží jako ustalovač vůně pro výrobu parfémů. 5* pro jeho obrovskou zajímavost. 5* (22.01.2012)

Z mého pohledu je Lichtag průměrný filmař kterému se dostává zvláštní pozornosti jen proto, že prostě točí podmořské filmy a nemá v tom našem rybníčku víceméně žádnou konkurenci. Forma dokumentu je stavěna stále podle šablony z přelomu 80. a 90. let. Hromadu obrazového materiálu drží pohromadě jen komentář popisující co se zrovna děje. Akční scény jsou nevkusně podkreslovány jakože akční hudbou. Nedozvídáme se nic hlubšího, nic opravdu důležitého. Jediné s čím Lichtag přichází je jakési dilema na konci ke kterému se ale taky nedokáže postavit kreativně a ze všech stran... Chápu, že jsem asi zmlsaný a ne každý může být geniální dokumentarista jako Herzog, ale tohle je sakra slabota. (09.05.2018)