foto

Robert Jíša

  • nar. 8.4.1970 (46 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Narodil se 9. dubna 1970 v Praze v hudebnické rodině. V šesti letech hrál na klavír, ve dvanácti letech začal skládat a o pár let později i hrát s hudebními skupinami (Spray, Tonic, Parament, Trik...) a po absolvování obou stupňů desetileté Umělecké školy, obor klavír, se hlásí na Ježkovu konzervatoř, obor skladba. Tam ale vydrží jen rok, odchází, a začíná se připravovat na studium na prestižní bostonské Berklee College Of Music.

Mezitím vydává u firem Popron a Aplaus několik sólových alb, nejdříve v Kalifornii míchaný Hourglass, pak svou cestou po Irsku inspirovaný Aquarius, z expedice k Amazonce o dva roky později vzniká cd Amazonas, cesta na Srí Lanku ho inspiruje k projektu Barvy... A navíc objevuje kouzlo filmové hudby.

Po několika multimediálních projektech s malířem, grafikem a kameramanem Miroslavem Hrdým (Český kód a Hourglass ve staroměstských sklepeních, Stars v pražském Planetáriu, Aquarius na Křižíkově fontáně...) a pokusech doplnit studentské filmy FAMU hudbou odjíždí v roce 1996 na Berklee College Of Music. Tam se začíná vážně zabývat profesionální kompozicí filmové hudby. Několikrát se pro inspiraci vrací do Amazonie. Mezitím dokončuje několik desítek soundtracků k různým, většinou českým televizním projektům. V té době poprvé objevuje kouzlo muzikoterapie a její hlavní principy. Velkou pomocnicí v tom je mu paní doktorka Mirka Mašková, s kterou potom během let natočí několik meditačních CD.

V roce 1999 úspěšně absolvuje na Berklee College Of Music jako student geniálního Kenettha Greenhouse bakalářsky program, obor skladba filmové hudby, a vrací se z USA domů. Projekt, na kterém hned dostává příležitost pracovat, je film "Ani málo ani moc" Petra Strnada, na kterém poprvé spolupracuje s vynikajícím chlapeckým sborem Boni Pueri. Následuje série dokumentů pro Českou televizi a Galerii Rudolfinum, zvlášt' hluboce je sám inspirován příběhem Františka Drtikola o kterém jeden z těchto dokumentů pojednává. Drtikolovo hledání "světla" předznamenává i další cestu jeho vlastního života. Projekt Santini (s Talichovým kvartetem) dává Robertovi další impulz ke změnám ve vnímání světa kolem. Santini posedlý světlem a kabalistickým hermetismem, jež dokázal fantasticky "zakódovat" do svých staveb Roberta fascinuje. Ta harmonie mezi intuicí, moudrostí a dokonale racionálním architektonickým řemeslem se ho hluboce dotýká.

Phantom (se Symfonickým orchestrem Slovinské televize a rozhlasu) byl další nelehkou etapou, ale neméně inspirující. Slovinská režisérka Ema Kugler ho konfrontovala s hudbou Crumbovou, Ligetiho, Pendereckiho, až dosáhla toho, že Jíša dokázal konečně překročit stín vlastní dosavadní tvorby zamčené vlastně jen v klasicistní kleci. Asi právě zde definitně ztrácí strach před publikem. Zpětně se zdá být logická úvaha jeho profesora Greenhouse z Berklee: nelze dát radost posluchači bez v první řadě svobodné radosti vlastní. Pro Národní muzeum poté vytvořil hudební instalaci k multimediální výstavě Voda a život a její doprovodné neverbální dvd Aquamarine (první Suround Sound nahrávka hudebního dvd u nás). Komponuje a aranžuje vánoční projekt Supraphonu Kouzelné Vánoce s Lucií Bílou, Karlem Gottem, sborem Boni Pueri a hvězdami českého klasického hudebního nebe, které následně dostává ocenění platinová deska, píše hudbu k filmům Steva Lichtaga (Prapodivný svět, Poslední lovci) a Mirka Hrdého (Freediving.cz, Na nádech s Martinem Štěpánkem nebo Ovlivňování-Interactions), spolupracuje s Janem Loučímem, Romanem Vojkůvkou, Jiřím Kunstem, Bhaskarem Dhunganou, Petrem Horkým, Lenkou Klicperovou a dalšími.

Kromě čistě uměleckých a filmových projektů se také věnuje čím dál tím intenzivněji natáčení relaxačních, meditačních a terapeutických cd (vydavatelství Aplaus, Nextera a Dream&Dream), které pro své praxe využívají i profesionální psychiatři a psychologové. Natočil desítky reklamních nahrávek (JVC, ADRA, Nissan, Lesy ČR, ING, Tic-Tac, Marťánci, Pilsnes Urquell, Radegast a mnohých dalších). S tím, jak se osobně vyvíjí ale reklamní tvorbu tlumí a v dněšní době se jí už věnuje velmi vyjímečně. Namísto toho se v roce 2005 vrhá do nového odvětví, hudby pro děti. Jako jedinému absolventovi Berklee College Of Music pracující v tomto oboru se jeho dětské projekty stávají rychle oblíbené u dětí i rodičů.

V současné době pracuje na hudbě k dalšímu celovečernímu filmu Petra Strnada Křídla, česko-americkému filmu Aldabra 3D, a po platinovém úspěchu cd Pět Tibet'anů a vůbec prvním českém projektu distribuovaném na iTunes Hlasy lesa, začíná připravovat sérii několika alternativnějších cd a dvd-audio na pomezí vážné a terapeutické hudby. Jeden z posledních byl projekt Hlasy vesmíru. Ten využívá i autentických nahrávek natočených družicemi NASA. Vedle terapie a filmu pracuje s divadlem, například baletní představení Tanec pralesa (s libretem Víta Pokorného a Ivanou Malou jako hlavní choreografkou) nebo Jak se vaří žába (Petr Strnad). Po narození syna Jáchyma (2009) dochází zatím k poslednímu kroku ve vývoji Robertovy tvorby. Dále ustupují do pozadí komerční projekty a jeho tvorba se zdá být zralejší a hlubší.

Po projektu Egyptská kniha mrtvých, celém postaveném na numerologii a egyptské symbolice, jejíž základy dodnes definují i naší vlastní estetiku a symboliku se pouští do "definitivní skladby", Rekviem - Hlasy světla. Tématicky jde o mimořádně široce rozpřažené dílo, dotýkající se témat jako jsou indigové děti, probíhající zlom v naší civilizaci, vesmírná energie, život a smrt, ale i dějiny Prahy jako energetické křižovatky s hlubokou duchovní historií... v roce 2014 Hlasy světla obdržely hlavní cenu OSA v kategorii "mezi žánry". V tuto chvíli pracuje například na další skladbě současné vážné hudby Labyrinth, která také zazní jak v planetáriích v Evropě, tak v novém, teprve vznikajícím projektu Emy Kugler.

Na základě svých studií u vynikajících profesorů i vlastních zkušeností věří, že scénická hudba, pokud je komponovaná dobře, dokáže sloužit celku velmi efektivně. Pracuje s podvědomím diváka, což jí umožňuje ohromné možnosti v oblasti manipulace s jeho pocity a jejich načasováním a vedením jeho vnímaní celého díla, nejen jeho fragmentů. Sám se vždy, i u těch nejskromnějších projektů, snaží o kompozici co nejefektivnější která by dané dílo nejen hudebně obohatila, ale hlavně mu maximálně dramaticky posloužila.

Robert "Roboslav" Jisa

Skladatelská filmografie

Scenáristická filmografie

Dokumentární

2004 Aquamarine - barvy moře
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace