poster

Země zapomnění

  • Polsko

    Zniewazona ziemia

  • Francie

    La Terre outragée

    (Francie)
  • slovenský

    Krajina zabudnutia

  • anglický

    Land of Oblivion

  • slovenský

    Zabudnutá krajina

    (festivalový název)

Drama

Francie / Ukrajina / Polsko / Německo, 2011, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • blackJag
    ***

    "ČERNOBYLSKÉ PIVO. JEDINEČNÁ CHUŤ!" Něco jako upřímná zpověď k událostem, které jen těžko pochopí do důsledků někdo, kdo se o Černobyl zajímá jen jako o zastávku na trase temné turistiky. Je sympatické, že se na projektu podílí největší ukrajinská herecké devíza (nebo minimálně nejznámější) a některé nedostatky, které z filmu trčí jako strom uprostřed pokoje v rozvalinách města Pripjať, jdou asi svést na vrub celovečerního debutantství, přesto není film ani z poloviny tak zajímavý, jak by mohl být. Takže tentokrát hlavně za snahu. II Scénář: Michale Boganim. 60%(31.1.2013)

  • Enšpígl
    **

    Mně to přišlo, jako kdyby prvních dvacet minut dělali uplně jiný lidi než zbytek filmu. V těch dvaceti minutách byla tak krásně vykreslená atmosféra, napětí z toho co přijde a příběh se mohl doslova vybírat po který cestě se vydá za divákovým nadšením. Jenže pak následoval střih a obrovský rozčarování, ta tam byla atmosféra, z děje se stala neoriginální nikam nesměřující rozplizlost a Olga potvrdila, že herecky prostě film neutáhne.(20.6.2015)

  • T2
    ***

    Rozpočet $5miliónov║ Cinematik report: V priebehu dňa zaujala Európska koprodukcia Zabudnutá krajina(2011). Príbeh nám približuje čo sa dialo okolo Černobyľskej katastrofy pri výbuchu reaktora v jadrovej elektrární. Hlavnou a nešťastnou hrdinkou sa stáva Anya vo výbornom podaní známej Olgy Kurylenko(Quantum of Solace), ktorá aj napriek nešťastným okolnostiam nezanevrie na strateného muža a stále sa vracia do spustošeného mesta Pripiať aby tam našla svoj pokoj v duši. Dej ponúkne dosť silnú a neprebádanú tému okolo tejto tragédie, film ktorý nechce šokovať týmito okolnosťami ale chce ponúknuť na túto tému pohľad z iného uhľa. /videl v kine: 60%/ (videl na festivale Cinematik 2012)(14.9.2012)

  • Big Bear
    ***

    ,,Vašeho manžela není možné vidět. Proč? Dostal 1600 rentgenů, už to není člověk, je to reaktor! ´´ ------- Tohle byl hodně zajímavý film a podotýkám smutný a deprimující. Hlavní hrdinkou je Anya, která se v den kdy došlo ke katastrofě zrovna vdala. Ty minuty, hodiny a dny těsně po byly jedním slovem strhující. Asi nikde jinde jsem zatím ohledně této jaderné katastrofy neviděl nic lepšího a že mne Černobyl dost zajímá! Jakmile však Olga Kurylenko nasedne do evakuačního autobusu a dojde k časovému skoku o 10 let, z obrátek film těžce ubere a stane se deprimujícím psychologickým snímkem. Snímkem o lidech, kteří ztratili svojí identitu, své blízké tam v zóně. Cosi je do ní stále přitahuje i když ví, že delší pobyt v oblasti stále zamořené radioaktivitou škodí. Během této druh části se o katastrofě lecos dozvíme, protože Anya je průvodkyní pro turisty a provádí je i s výkladem městem Pripjať. Nám z počítačového Stalkera a COD tolik dobře známým! Ačkoliv některá místa jsou již notoricky známá : velké ruské kolo, bazén atd... Přesto budete znovu v úžasu sledovat to město duchů. Nejsou to ale jen výlety do zóny, i okolí je stále podivně tiché a Anya i když se snaží začít znovu ví, že tohle místo bylo prokleto. Tři dozimetry. * * *(9.9.2016)

  • Kaluž
    ***

    Pokud by něco mělo charakterizovat tenhle uondaný kousek, tak to bude sousloví nevyužitý potenciál. První část filmu je parádní, černobylská katastrofa je zachycena civilně, žádné drámo, žádný efekt, lidé se baví, slaví, milují se a za domem jim hoří jaderný reaktor. Nikdo nic neví, nikdo nic netuší. A pořád prší. Pak se ale přesuneme dál v čase a najednou sledujeme osud ženy, která se odmítá vyrovnat s minulostí. Přestože má možnost odejít a žít lepší život jinde, tvrdohlavá zarputilost ji stále táhne zpět do zóny. Nakonec děj vyšumí do ztracena a nebýt miniosudů dalších zúčastněných, šel bych ještě o bod níž. Olga Kurylenko v hlavní roli září (doslova) a svůj dramatický part ustojí i přestože ji scénář háže klacíky pod nohy. Taky už to dávno (hlavně díky bezvadnému televiznímu hitu) není jenom "ta hezká tvářička z bondovky". Škoda té promarněné šance, mohlo to být docela působivé postapo, takhle je z toho jen vyčpělá "artovka" pro pár festivalových nadšenců.(17.12.2013)

  • - Deset let po havárii, když Valery (Ilya Iosifov) hledá svého otce, prochází mimo jiné i budovou s bazénem Lazurnyj. Byla to  jedna z budov, které zůstaly funkční i po nehodě a sloužil pro rekreaci likvidátorů a pracovníků v zóně až do roku 1998, kdy byl po neúspěšné hygienické prohlídce definitivně opuštěn. V rámci dané scény je však bazén již v dezolátním stavu a prozrazuje tak, že scéna byla natočena mnohem později. (Adrai)

  • - Poprvé od katastrofy získal nějaký filmový štáb povolení na natáčení v postižené oblasti Pripjatu. Od filmařů se však očekávalo hrdinské vyobrazení likvidátorů nehody a popírání důsledků katastrofy podle jejich oficiální verze, a tak si museli kvůli cenzuře dokonce připravit falešný scénář, který získá důvěru úřadů. (Krissty)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace