Reklama

Reklama

Německý vývoj tajných zbraní je třeba zastavit za každou cenu. Píše se rok 1943 a na bojištích druhé světové války se karta začíná pomalu obracet v neprospěch Třetí říše. Hitler však hrozí, že s pomocí nově vyvíjených tajných zbraní dokáže Spojencům zasadit rozhodující úder. Za této situace dostává britská vojenská rozvědka zprávu o podezřelých německých aktivitách v Peenemünde na baltském pobřeží. Winston Churchill pověřuje ministra Duncana Sandyse, aby tyto aktivity prověřil. Navzdory skepsi fyzika profesora Lindenmanna je Sandys přesvědčen, že zde probíhají práce na vývoji nového druhu raket. Peenemünde je bombardováno, nikdo však nepochybuje o tom, že Němci své úsilí ještě vystupňují. Sandys proto vybaví poručíka Johna Curtise identitou nedávnou zemřelého holandského raketového inženýra a posílá ho do Německa, aby výrobu raket sabotoval. Hvězdně obsazené a realizačně velkoryse pojaté válečné drama natočil britský režisér Michael Anderson. (Česká televize)

(více)

Recenze (60)

DocBrown 

všechny recenze uživatele

Film by se dal rozdělit na tři části. Ta první je výborný válečný film, pohled na německé testování V1 a britské protiakce v podobě špionáže a následného bombardování Peenemunde. To bylo nakročeno na pět hvězd. Jenže pak přichází druhá část, zvaná Sophia Loren, naprosto zbytečná a pro válečný film neúměrně dlouhá. Neměla pro příběh žádný účel, šlo jen o to napsat na plakáty jméno Sophia Loren. Aspoň že neskončila happyendem, odboj se s tím opravdu nesral. A Hannah Reitsch mi připadala stejně hezčí, asi kvůli tomu decentnějšímu make-upu. Třetí část je také vzdálena válečnému filmu a vypadá hodně jako nějaké bondovky té doby. To jak hlavní hrdina pobíhá se samopalem a kosí němce a pak navede bombardéry na cíl a zachrání tím Londýn, to je čistá smyšlenka. Takže bohužel, válečný film se nekoná. Na nějakou scénu Spitfiru odkloňující V1 nebo matoucí informace o cílech raket zapomeňte (skutečná operace Crossbow). Jinak ale na svojí dobu skvělé technické zpracování. Zajímavostí filmu tu může být větší role říšská policie, která je v drtivé většině filmů ve stínu Gestapa. A i ten gestapák je tu hodně netradiční ... 65% ()

aLPaC 

všechny recenze uživatele

Na dobu vzniku výborné akční sekvence, atraktivní děj, zajímavý hlavní představitelé, kteří se na plátno poprvé podívají až po 30 minutách a parádní lokace podzemní základny v závěru. Trochu bych film přirovnal i k "Kam orli nelétají", i když ten byl přeci jen ještě o hvězdu lepší. Ale skutečně nemám větších výhrad. ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Příběh, který navzdory nosnému námětu působí v některých ohledech maličko ... řekněme neprůbojně. Nicméně detailně přibližuje jak začátky vývoje raketových systémů dlouhého doletu v nacistickém Německu za Druhé světové, tak i nezměrné úsilí Britů o jejich likvidaci, přičemž ani jedna ze stran si nemohla dovolit brát jakékoli ohledy na životy jednotlivců ... 3,5* ()

OG_Swifty 

všechny recenze uživatele

Valecny spionazni film s hvezdnym obsazenim, ktere toho (mimo Pepparda) moc nepredvede, a ktery ma misty znacne vlekly pribeh. Chvilema tam jsou vybuchy a efekty, ze sem si rikal "wow, to muselo bejt tehdy drahy / dobry" a pak jsou tam asi 5 minut opakovany zabery na startovani / let / dopad raket, kdy sem sam docela horel. Pro predstavu: nemci masove vyrabi rakety V1 a zacnou je odpalovat na Londyn - takze vidime asi 7x start raket (s opakujicima se zaberama), pak vidime rakety letici na Doverem (tady asi jen 2-3 zabery) a nakonec rakety dopadaji na Londynsky domky (cili zaber jak leti raketa nad mestem, vypne se motor a bum), zhruba 3x. Kdyz tahle etapa skoncila, tak bych cekal posun v pribehu, a misto toho se to opakovalo jeste asi 2x. Chapu, ze melo jit o vykresleni beznadeje, ale to se povedlo v uplne jinem kontextu... Jinak Sophia Loren je tam asi 8 minut, vozere si drzku vinem, predvede dramaticky kolaps + par smyslnych pohledu do kamery a pak ji zabijou zly undercover agenti - to bylo docela fajn. Courtenay je behem svy kratky role zase nejprve posera a pak drsnak (v dobrym slova smyslu), zatimco Howard je debil a pak znicehonic zmizi z filmu a uz se tam nikdy neobjevi. Jeste musim zminit, ze tak dobra pulka filmu je v nemcine (jelikoz se to odehrava v Nemecku) a to pridalo na autenticnosti, coz je dobry. Kdyz to shrnu - pomerne "verohodne" pusobici spionazni film, ktery ovsem trpi na prehrsel zaberu na rakety a lidi vytahujici dalsi lidi z trosek baraku. Lepsi prumer. ()

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Velmi dobrý válečný špionážní film, který si na nic nehraje. Pěkné zobrazení počátků tajných nacistických zbraní V1 a V2. Byl to tenkrát ohromný pokrok lidské vynalézavosti, která určila další vývoj raketových systémů na mnoho desítek let. Stejně jako člověk na začátku filmu sleduje s napětím a obdivem snahy německých inženýrů o úspěšné letové zkoušky, přeje si na konci se stejným napětím rychlou likvidaci výroben prostřednictvím spojeneckých bombardérů. Ani lidé, kteří rakety vyvíjeli, v nich neviděli primárně smrtící zbraně, ale spíše lidský pokrok a překonávání hranic techniky. Je zajímavé, že film se úplně vyhnul jménu Werner Von Braun, což byl klíčový muž Třetí říše v oblasti výzkumu raket a balistických střel. Je to nepochybně způsobeno tím, že ho po válce zajaly USA a pokračoval ve své práci pro ně. Stal se klíčovým mužem úspěšného projektu Apollo, který v tu dobu běžel na plné obrátky. Film se natáčel cca 4 roky před přistáním mise Apollo 11 na Měsíci. Filmu nelze vytknout snahu o autentické ztvárnění historie a surovou realitu války, která postihla lidi zúčastněné i náhodně se vyskytující. Samotná operace Crossbow je fikce, resp. nikde jsem se o ní nedočet. Závěrečné vybombardování podzemní továrny bylo už trochu přitažené za vlasy a zkazilo celkový dojem. Zbytečné zaměření na akci, která z dnešních hledisek nemůže zaujmout a působí spíš směšně. O ostatních částech filmu to naštěstí říci nelze. Mentalita ať už německých nebo britských vojáků či obyčejných lidí je vykreslena velmi dobře. Dusná atmosféra válečných let je ze snímku cítit. Ačkoli film není primárně zaměřen na hrdiny a postavy, můžeme zde spatřit několik významnějších herců včetně Sophie Loren v krátké vedlejší roli. 71% ()

Galerie (32)

Zajímavosti (3)

  • Lilli Palmer vyhrála Cenu San Sebastián za nejlepší ženský herecký výkon v roce 1965. (Cucina_Rc)
  • V záběru, kdy vidíme hranici mezi Německou říší a Holandskem, je vidět vlajka používaná Německem až po 2. světové válce, tedy černo-žluto-červená. (WolfIssen)

Reklama

Reklama