Režie:
Jiří TrnkaHudba:
Václav TrojanHrají:
Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout, Václav Vydra st., Karel Höger, Otomar Krejča st.Obsahy(1)
Jiří Trnka patří k zakladatelům nejen české, ale světové animované tvorby. Loutkový film Staré pověsti české vychází částečně z Jiráskovy předlohy, ovšem významně rozšířenou o původní historický Kosmův pramen a v moderním výkladu přijal interpretaci Vladislava Vančury s jeho pronikavou básnivostí. Film i dnes uchvacuje scénickou šíří i režijním a výtvarným pojetím, které přes drobnost loutek dokáže představit hrdinské eposy české mytologie v celé její monumentalitě. Zcela nové je výtvarné zpracování loutkových typů, postavy musely přesvědčivě vyjádřit heroického ducha daného tématu. Film Staré pověsti české se těšil velkému mezinárodnímu ohlasu a získal mnohá zahraniční i domácí ocenění. (Studio Trnka)
(více)Recenze (93)
Nevídané loutkové představení, které sice lidsky, ale s patřičným patosem, vypravuje historii našeho národa. Ta, ač všeobecně známa, nenudí. Důslednost a cit pro detail se projevuje na mnoha místech a častokrát i tak, že to divák ani neregistruje. Velmi se mi líbily třeba blesky v očích kance při souboji s Bivojem. ()
Z tohohle filmu mám vždy hrůzu z hudby a všech těch sborových písní... Celé je to vedené spíše jako loutkový horor, dnes bychom řekli fantasy příběh. Vždy, když ten film vidím, dýchá na mne pochmurnost, skoro depka, těžká nálada a atmosféra. Jistě, do určité míry je to chtěná stylizace, jak zobrazit dávné věky, ale přece jenom někdy je toho trochu moc někdy z toho mám pocit, jako když otevřete hrobku a dýchne na vás chlad věků a marnosti... Je to zkrátka takové těžké, kolosální až monumentální, možná špetička nadhledu a veselejších písní by tomu neškodila. Čímž neříkám, že jde o špatný film, mankote! ()
Vynikající loutkově filmová adaptace nenáviděné povinné četby. Jiří Trnka přidává coby svůj tvůrčí vklad nejen neuvěřitelně náročnou a precizní animaci, ale akcentuje v Jiráskově mýtické tvorbě hlavně rozměr romantický. A autorskou invencí je v jeho klasickém loutkovém filmu cítit především ohlas děsivosti a krutosti dávných dob. Trnkův film je také dalším důkazem pro literárněvědní teorii, že 50. léta byla další, čtvrtou fází národního obrození, byť řízenou ze sekretariátu ÚV a z pracovny profesora Nejedlého... ()
Jiří Trnka byl filmařská osobnost světového významu, důkazem budiž i spousta mezinárodních a festivalových ocenění tohoto filmu. Je tu zjevná inspirace dílem Josefa Mánese a Mikoláše Alše, ale přitom zůstal Trnka svůj, plný obrazové fantazie. Tím, že celé to vyprávění pojal velmi poeticky, je možná trošku zkratkovité, ale to mi na zážitku neubralo. Přitom je film oproštěn od přílišného patosu, přestože doba a pojaté téma k tomu svádělo. Obraz je, jak je u Trnky zvykem, velmi dynamický – kamera často mění úhly pohledu, krouží, pluje libovolnými stranami, zoomuje a Trnka se nevyhýbá ani masovým scénám, což muselo být realizačně velmi náročné. Co do imaginace byl Trnka srovnatelný snad jen s Karlem Zemanem, či Břetislavem Pojarem a v této souvislosti mě napadá – kdypak se u nás dočkáme DVD edic jeho díla? Stejně jako donedávna u Zemana, i tady mají naši distributoři velký dluh, či spíše nezájem. Ale co se divím, v zemi, kdy během pár týdnů přijde 600 tisíc lidí na Babovřesky, pravdaže… ()
Film, který bere dech nejen svým technicckým zpracováním, ale rovněž ryzými emocemi a neopakovatelným pojetím dávných dějin, které se pozvedají nad pouhou adaptaci. Nejlepší částí byla bezesporu Dívčí válka, při níž divák v několika chvílích napětím ani nedýchá a samozřejmě monumentální bitva v závěru doprovázena citlivou hudbou v jednu obzvláště vypjatou chvíli vrhá slzy do očí. Který jiný tvůrce je schopen dílo, kde některé loutky dokáží říci daleko více než lidští herci. Nezapomenutelný zážitek! ()
Galerie (21)
Photo © Splendor Films
Reklama