Plán B
Režie:
Marco BergerScénář:
Marco BergerKamera:
Tomás Pérez SilvaHudba:
Pedro IrustaHrají:
Manuel Vignau, Lucas Ferraro, Marco Berger, Damián Canduci, Mercedes Quinteros, Antonia De MichelisObsahy(1)
Když Bruno dostane od Laury kopačky, napadne ho bláznivý plán, jak ji získat zpět. Na základě drbů o předchozí homosexuální zkušenosti jejího nového přítele Pabla se jej rozhodne svést, a tak ho od Laury odlákat. Sofistikovaný souboj o ženu se náhle mění na půvabně nemotorné projevy náklonnosti dvou „heterosexuálních“ mužů, mezi nimiž se vytvoří překvapivá blízkost a jiskření… Celovečerní debut argentinského režiséra Marca Bergera je postavený na přených dialozích a nonšalantních hereckých výkonech. Předkládá svěží pohled na komplexnost sexuality a nemožnost škatulkování lidského citu. (Febiofest)
(více)Recenze (14)
Na začátku jsem měl hlavně kvůli televizní kameře obavu, že Bergerův debut bude slabší, než jeho pozdější snímky, ale jeho typická forma minima dialogů a práce s nevyřčeným i v jeho prvotině dovedla na minimu prostoru navodit intimní atmosféru, intenzivní ztotožnění s postavama a místama napětí, který by se dalo krájet. Navíc bezprostřednost herectví Manuela Vigna je odzbrojující. Původně jsem dal 4, ale po pár dnech se mi to rozleželo a musím to zvednout. Jeden z nej filmů lockdownové sezóny a ještě lepší film než Bergerova opěvovaná Havaj. ()
Plán B je, co se týká příběhu, takový předskokan ke snímku Hawaii od stejného režiséra a se stejným hercem v jedné z hlavních rolí, nicméně jde o takovou přípravnou fázi, takže jsem nebyl ve výsledku spokojený jako u výše zmiňovaného fimu Hawaii. Námět je velmi podobný, akorát je zde více postav zasahujících do příběhu, ale to chození okolo horké kaše je hodně patrné již zde. Místy bylo chování postav více zmatené, což tak samozřejmě mělo být, ale prostě občas to bylo víc než bylo pochopitelné. ()
Nemám ponětí, jaký mohl být rozpočet snímku, ale doufám, že šlo o mizernou částku. Po technické stránce jde totiž o zvrácenou příšernost, digitální kamera pro mě není cesta pro "umělecký" film. Režisér pravděpodobně nezná pojmy jako dynamická kamera, kamerová zkratka, mix zvuku. K příběhu moc výhrad nemám. ()
Pri sledovaní záverečných titulkov filmu prvé čo ma napadlo bolo „aká škoda“. Škoda, že film nebol lepšie zostrihaný. Škoda, že režisér lepšie nezužitkoval skutočne dobré herecké výkony hlavných hrdinov. Škoda, že si svoju režisérsku prítomnosť vo filme dokazoval nepotrebnými a zbytočne dlhými zábermi kamery, na to čo divákovi bolo zrejmé aj bez nich. V prvej polovici filmu to ešte šlo ale v tej druhej to už bola agónia. Škoda, že to úplne zničilo prvotné nadšenie z filmu. Takže z pôvodných 5 hviezdičiek zostali len štyri a to len vďaka hercom. Dúfam, že pri svojom nasledujúcom filme režisér pochopí, že niekedy je menej viac. ()
Když nečekaně objevím nějakej filmovej poklad, to mě dycky potěší. Tohle se mi velmi líbilo a dokonale mi to sedlo. Vizuálně mi to připomínalo fotografie mojí milované Nan Goldin, což nemohlo uškodit. Stylem pak Van Santovu geniální Mala Noche (1985). Originální. Skoro až napínavé, i když tam vlastně nejsou žádné záporné postavy. Je to nenucené. Rozkošně zahrané. Běžná těla v běžném oblečení. A do atmosféry ošuntělých bytů argentinského velkoměsta se nelze nezamilovat. S několika zvraty (SPOILER WARNING: záběry na foťák na začátku filmu nejsou prvoplánové, ať žijou koťátka.) A celkově je to film překvapivě lepší než pozdější autorova Hawaii (2013). Vřele odporúčam. ()
Reklama