Neřízené střely

Na filmy Ferzana Ozpeteka je jednoduché uvalit stigma překombinovaných vztahových kecaček bez děje (krátce: nuda), což se přesně mně před pár lety po letmém zhlédnutí snímku Le Fate Ignoranti stalo. Člověk asi potřebuje dozrát. A momentálně mám dojem, že tato fáze potkala už i mně…Ač jsem začal Mine Vaganti sledovat s jistou dávkou skepse, Ozpetek mě beze srandy posadil na zadek. Propojení žánrů komedie-drama funguje bezvadně, v některých momentech jsem se málem polámal smíchy, v jiných jsem byl chycen za srdce. Příběh staví na rodinných hodnotách a vztazích, odpovědnosti lidí ke druhým, k sobě samotným. To vše s patřičnou dávkou italského temperamentu, perfektním obsazením a co je důležité, bez kanonády otřepaného patosu. Co víc si přát? Opakovanou projekci a do budoucna více takových překvapení. 91% (20.11.2010)

-4* i tento druhý zkouknutý film od tureckého režiséra zabývajícíse gay tématikou se mi docela líbil. Jde o citlivě vybalancovanou komedii s příjemným a přesvědčivým hereckým obsazením. V obou je cítit zvláštní atmosféra a i provedením je mi sympatický. Příběh začíná originálně a překvapivě, ale nastavenou laťku neudržuje bohužel až do konce, i když i tak to stačí na vysoké hodnocení. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (18.03.2016)

Letně rozjímavé, zčásti vážné, zčásti zábavné setkání s italským temperamentem mně udělalo tak nějak dobře, možná díky decentnímu podání gay tématu v konfrontaci s tradicionálními hodnotami, možná jen trefou do nálady. Škoda, že se v závěru bábinčin časosběrný pytel mouder nezdržel poznámek, na druhou stranu tomu, kdo si dokáže stylově osladit i konec života, možná nebude na škodu občas naslouchat... (06.07.2013)

Mine vaganti neboli neřízená střela: babička, která viděla i zažila hodně a uvede poněkud netradičním způsobem všechno do pořádku. Jediné, co mi vadilo, byla určitá žánrová nevyhraněnost, film má zpočátku nakročeno k dramatu, aby se pak zvrhnul v komedii, ale ani to mu nevydrží: konec je spíš romantika, i když zaplaťpánbů za evropskou romantiku, dokážete si představit, co by z toho udělali Američani? Ti, kdo mají výhrady proti množství gayů v jedné rodině, ať si vzpomenou na Petra a Modesta Čajkovských. (17.02.2011)

Italské, rodinné, pohodové, evropské, nové. Prostě zase trochu kinematografická změna v podobě evropského filmu. Typická italská mnohočlená rodina, kde každý něco tají nebo má nějaký problém. Nechce se mi rozepisovat, prostě pohoda film, který je sice trochu smutnější nebo vážnější, každopádně parta "gay kámošů" ve filmu exceluje. ..tak snad nám ta Itálie vyjde příští léto.. (24.08.2013)